Rok 1898: Odvážný výlet z Jičína na rozhlednu na Žalý, jedno z nejhezčích míst v Krkonoších

Rozhledna Žalý v Krkonoších.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Výlet na Žalý z Jičína.

V neděli, dne 5. t. m., pod osvědčeným vůdcovstvím p. prof. Ad. Macha vypravila se z Jičína na Žalý v Krkonoších společnost 26 osob z kruhů professorských a úřadnických, mezi nimiž i dámy četně byly zastoupeny.

— Ráno o 4¾ hod. z části povozy, z části pěšky opustili Jičín, a za příjemné ranní pohody, jíž se den k výletu do hor nejvýše příznivý ohlašoval, jeli a šli ke Klepandě poblíže zříceniny hradu Kumburku, odkudž pěšky brali se do Staré Paky, aby odtud o 8 hod. 25 min. drahou odjeli do Jilemnice.

Na jilemnickém nádraží v Martinicích očekávalo jičínskou výpravu 6 kočárů, jež z nevšední ochoty občanů míst z nejbližšího okolí byly poskytnuty. Jízda z nádraží po silnici mohutným lesem martinickým a dále osadou Jilmem a Jilemnicí vlastní do malebného údolí štěpánického vedoucí byla velice zdařilým počátkem výletu.

Ve vile pana Otakara Hrubého v Doleních Štěpanicích přijali výletníci přátelského pohoštění a prohlédnuvše si místní zahradu školní nastoupili další jízdu Štěpanicemi k Mrklovu údolím potoka Cedronu.

Půvabné této části českého Podkrkonoší, jež zejmena v přítomné době roční chlubí se největším množstvím krás a půvabu, dopřáli vnímaví výletníci jičínští posouzení velice lichotivého. Zvláště jednotlivé partie, jako počátek údolí při ústi Cedronn do Jizerky, pak idylické zákoutí prakovické se starobylou zříceninou hradu, jakož i další část jízdy úhledným Mrklovem přivedly nadšené hosty v pravý údiv.

— Opustivše nad Mrklovem kočáry, nastoupili konečný pochod, jímž temena Žalého bylo jim dostoupiti. I tento turistický výkon, před nímž nejeden z účastníků měl zvláštní obavy, které parný den červnový značně zvýšoval, vykonán byl téměř hravě.

Již ve 12¼ hod. v poledne shromážděna byla celá společnost v útulných místnostech hostince na Žatém, kdež společný oběd byl zamluven a dobře připraven. Počátkem měsíce května t. r. proveden byl na Žalém nový pronájem hostince, při němž místo dřívějšího hajného Němce stal se hostinským Čech, pan Josef Dědek z Vrchlabí, jenž i o úplnou českou obsluhu řádně se postarati za dobré uznal.

Za jeho hospodaření na Žalém byli pp. jičínští prví, kdož z české strany hromadně Žalé navštívili a byli obslouženi v každém ohledu vzorně. Lze za to míti, že příznivé tyto poměry i na dále potrvají a tak že návštěva tohoto vděčného rozhlediště náležitě stoupne. Vedle plného uspokojení v hostinci došla celá společnost též nejlepšího potěšení ve volné přírodě, zvláště při rozhledu, jaký s mohutné zděné rozhledny na všecky strany se otevírá.

Rozhled tento cenila si svorně celá společnost mnohem více, než rozhledu s Ještědu, jemuž před 14 dny se byla obdivovala rovněž při počasí příznivém. Všickni přiznali rádi, že co zvláště rozhledu se Žalého dodává cenné krásy a činí jej v pravdě malebným, jest pohled na mohutné pásmo krkonošských velikánů, jež od Nov. Světa počínaje až ku Sněžce samé směle na obzoru vystupuje.

— Poznovu bylo tu doznáno, že nesnadno jest nalézti druhého místa, aby pohled na Krkonoše byl cennější rozhledu, jaký se Žalého se jeví. Po 3. hod. odpol. dán byl povel k odchodu, aby vlaku o 4 22 hod. odpol. z Vrchlabí odjíždějícího použito bylo ku zpáteční cestě do Jičína, kde již v 7.11 hod. večer výletníci se octli.

— Vzorně pořádaným tímto výletem podán byl důkaz, že i ze vzdálenějších míst lze výlet na Žalý v jednom dnu vykonati a proto záhodno jest, aby příklad tento již v nastávající turistické sézóně hojně byl následován. Jestiť Žalý vskutku v celém předhoří krkonošském bodem nejvděčnějším a bylo by nevděkem, kdyby hostinec a rozhledna na Žalém měly býti pouze na německé hosty odkázány.

Jestliže našel se muž, jenž vynasnažiti se chce, aby Žalý českého rázu neztratil, jest i na nás, kdož výlety do hor pořádáme, abychom Žalého po zásluze vždy dobře byli pamětliví.