Rok 1897: Zhroucení odsouzeného vraha před svou popravou v Liberci

původně vyšlo: Národní listy - 1897, autor neuveden.
Názory na trest smrti se různí. Historický článek z roku 1897 vám přiblíží poslední okamžiky života odsouzeného loupežného vraha Bernard Krusche, který byl tehdy oběšen v Liberci. Myslíte, že si svůj trest zasloužil?


Poslední okamžiky vraha Kruscheho před popravou.

Loupežný vrah Bernard Krusche, který byl včera ráno popraven katem pražským v nádvoří budovy krajského soudu v Liberci, skonal, jak jsme již včera sdělili, kajícně, jsa úplně zdrcen, ba hrůzou polomrtev, takže musil býti k šibenici takřka odnesen.

Když mu předevčírem o 11. hodině dopolední sdělil president p. Watzka, že byl rozsudek smrti nad ním panovníkem potvrzen, dal se vrah do usedavého pláče i klesnuv na lože ve své vězeňské cele, zahalil si hlavu do pokrývky, aby nemusit nikoho viděti.

Pokrývka však byla mu hned odňata a tu se po drahné době odsouzenec utišil a žádal, aby směl promluviti ještě naposled se svým bratrem Josefem a se svou ženou. Bratr Kruschův činil tomuto trpké výčitky i pravil k němu: »Cos to učinil, nešťastníku! Teď to vidíš! Teď to máš! Já ti nechci ale rozloučení s tímto světem ztrpčiti a proto raděj odejdu! Buď s bohem!«

V noci však Krusche stále popíjel a kouřil. Do půlnoci vykouřil třináct doutníků, a sice kuba, trabuka a viržinka, pak počal kouřiti spoustu cigaret a když mu k ránu další byly odepřeny, sbíral po sele odhazky doutníků a dokouřil je až do konce.

Následkem nevyspáni a přílišného kouření zemdlel k ránu Krusche tak, že sotva stál na nohou, hrůza před popravou pak jej tak sklíčila, že byl již málo živý, když jej katovi pomocníci k šibenici přivedli. Krusche byl tak zmalátnělý, že nevěděl ani co mluví a co se s ním děje a když jej rada z. s. pan Hofmann v cele žalářní odevzdal katu Wohlschlägrovi, zablábolil vrah: »Přijměte srdečné díky, pane rado!« »Zač?« otázal se jej rada udiven. »Nu, za tu zlatku, kterou jste mi dal včera na přilepšenou!«

Pak se rozhlédl vrah tupě po své cele a dodal: »Ach, já jsem ukrutně nešťasten. Pán Ježíš byl prodán na třicet stříbrných a já musím — umřít pro třicet marek!« Krusche totiž stále při líčení tvrdil, že uloupil své oběti, zavražděné Luise Emmlerové, pouze 30 marek, kdežto byl obviněn, že z pokladny její obnos 30.000 marek ukradl.

Potom se dal Krusche do pláče a tvrdil, že prý by byl Emmlerovou nezavraždil, kdyby byl věděl, že má tak málo peněz; také snažil se dokázati, že ji neubil sekyrou, nýbrž prostě zastřelil. Krátce před tím, než byl veden k šibenici, bědoval Krusche, že by byl raději skončil sebevraždou, kdyby byl tušil, že bude oběšen. Byl prý by si byl oderval podkovku z vězeňských škorní a železem tím přeřezal si žíly.

Ráno v 5 hodin včera odstranil kovář s rukou i nohou Kruschových těžké okovy, načež jej kat sepjal v popravní šněrovadla. Ježto Krusche hrozil před časem, že kata na cestě k šibenici zabije, byla učiněna opatření, aby vrah, chtěje se násilného činu odvážili, ranou pažby ručnice neb strhnutím k zemi byl učiněn neškodným; k tomu ale nedošlo.

Po vykonané popravě byla šibenice odstraněna a do skladiště trestnice liberecké odnesena. Při té příležitosti byla vystavena na odiv stará šibenice, dávné nemotorné soustavy, podobná sloupům s »rukou«, kterých se za ukazatele cest na křižovatkách silnic užívalo.

Šibenice, na níž oběšen byl roku 1862 poslední odsouzenec v Liberci, byla opatřena stupněm, jejž popravčí pod odsouzencem podtrhl a zavěsiv se současně na něho celou tíhou těla, setrval tak, až delikvent dokonal.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1897, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
7. května 2021


Diskuze k článku „Rok 1897: Zhroucení odsouzeného vraha před svou popravou v Liberci“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.