Rok 1887: Jak se na Havaji loví chobotnice?

Chobotnice.
Autor: Ernst Haeckel, 1834-1919
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Jak se loví chobotnice.

O lovu chobotnice (Octopus) vypravuje sl. Emma Metcalfová v bulletinu „United States Fish Commission“ z Havaje.

Menší druhy, žijící ve vodě mělké, loví ženské, které zaměstknání své velmi zručně provádějí. Vědí zcela určitě, vězí-li chobotnice ve skulině ne větší nežli stříbrný dollar, a vytáhnou ji neprodleně. Větší druhy, objevující se jen ve vodě hlubší, loví muži hlemýždi zavinutci, nejvíce zavinutcem (Cypraea mauritanica), ale také zavinutcem tygrovaným (Cypraea tygris).

Ježto chobotnice neberou na hlemýždě velkoskvrnité nebo špinavé, dlužno vyhledati hlemýždě se skvrnami zcela malými červenými. Zavinutci s příhodnými skvrnami, kteří jinak však jsou neúhledni, nahřejí se snadno nad ohněm ze třtiny cukrové, čímž nabývají příslušného zbarvení.

Lovec vystříkne nejprve plnýma ústama olej kokosový na vodu, tak že tato se utiší a průhlednou stane, potom vyhodí vnadidlo. Jakmile spatří chobotnice zavinutce, vrhne se na něho jedním ramenem a zachytí se na skořápce.

Vábí-li sousto s dostatek, chobotnice vystrkuje rameno za ramenem a posléze vystrčí i tělo z díry; všecko zvíře obalí nyní hlemýždě. Vytáhne-li se teď chobotnice náhle z vody, chová se zcela tiše, rybář hledí po té škubnutím dostati kořist na kraj lodní a zabije ji ranou kyjem, namířenou mezi oči.

To státi se musí rychle, než ustrašené zvíře se vzpamatuje, neboť pak hrozí lovci nebezpečí, aby nebyl umačkán. Ztráta jednoho nebo několika ramen nevadí zvířeti ani dosti málo v jeho pohybech.