Předchůdce Google z roku 1929: Knihovna Britského muzea znala odpověd na každou otázku!

rubrika: historické články / zajímavosti, původně vyšlo: Národní listy - 1929, autor neuveden.
Lidé dnes už dávno pokládají za samozřejmé, že na téměř jakoukoliv otázku lze najít na Google. Jak to ale fungovalo v dávných dobách, kdy nejenže neexistoval vyhledávač Google, ale nikoho ještě ani nenapadla myšlenka globálního internetu. Zajímavou odpověď na tuto otázku vám nabízí článek z roku 1929.
Následující text pochází z roku 1929

Knihovna Britského musea, která má všechno vědět.

Neví-li Angličan něco, obrátí se prostě na Britské museum, které má nejen největší knihovnu světa, ale u této knihovny taky rozsáhlou informační kancelář.

Úředníci této informační kanceláře trnou mnohdy, co vše se od jejich vědomostí žádá. Jeden z knihovníků vydal nyní o tom spisek, jenž se čte často jako dobrá humoreska.

Tak vypráví o případu dámy, které se zdál v noci sen, že v jakési kuchařské knize četla znamenitý recept na uzení šunek. Dáma žádala, aby jí ona kuchařská kniha, existující ovšem jenom v jejích snových představách, byla zapůjčena.

Jiný návštěvník knihovny, jenž se mnoho zabýval „černou magií“, žádal se vší vážnosti úředníky knihovny, aby mu oznámili tajemnou formuli, nebo aby sami jí použili a přivolali — ďábla.

Velmi často přicházejí do knihovny zapadlí, obskurní nebo příležitostní spisovatelé bezvýznamných knížek a žádají o půjčení svého „díla“. Běda, není-li v knihovně takový exemplář a knihovník nemůže žadateli vyhovět!

V jedné z písemných žádostí, které v ohromných massách knihovna dostává, žádalo se o zapůjčení nejstaršího autentického obrazu Noemovy archy.

Mezi návštěvníky knihovny a čítáren Britského musea jsou nejpodivnější zjevy. Tak na př. každý den přichází neškodný blázen, doprovázený svým opatrovníkem, aby se po celý den díval v čítárně na obrázky. Úřednici tichého blázna dobře znají a nečiní mu překážek. Ten se také chová klidně až na to, že pravidelně každou půl hodinu se s velikým hlukem vysmrká.

Pravým útočištěm jsou knihovní čítárny a studovny pro příslušníky londýnské bohémy spisovatelské a studentské. Místo v bídných světničkách podkrovních tráví tito bohémové celé dny v krásných prostorách knihovny, zařizujíce se tam velmi po domácku a využívajíce zejména toaletního zařízení. Ne však jenom k mytí rukou, k němuž je určeno, ale také k praní svých košil a límečků. V poslední době bylo nutno ustanoviti zvláštní strážce s úkolem zabrániti návštěvníkům knihovny v tom, aby si v toaletních místnostech obstarávali „velké prádlo“.


Původní zdroj historického článku:
Národní listy - 1929, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
17. září 2023


Diskuze k článku „Předchůdce Google z roku 1929: Knihovna Britského muzea znala odpověd na každou otázku!“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.