Poslední závod Hanče a Vrbaty: podrobnosti o závodu, záchranné akci a prázdné lékárničce na Labské boudě

původně vyšlo: České slovo - 1936, autor W. W.
24. března 1913 se v Krkonoších odehrál lyžařský závod, který dodnes ukazuje sílu přátelství i smrtící nebezpečí hor. Zajímá vás, jak tehdy onen tragický závod na 50 km probíhal, proč zůstal Bohumil Hanč na trati sám, jak se v krizi zachoval Václav Vrbata nebo co pro Hančovu záchranu podnikl Emerich Rath? Velmi podrobně vám to popíše článek z roku 1936.


Smrt Hančova.

Kdo to byl Bohumil Hanč a jak zahynul, ví málokdo.

V roce 1913 24. března konal se VIII. mezinárodní závod na 50 km o věčně putovní cenu Českého zemského svazu k povznesení návštěvy cizinců v král. Českém.

Trať tenkráte vedla: Labská bouda, Martinovka, sedlo mezi Mužskými kameny a V. Šišákem, V. Šišák, jižní bok Vysokého kola, Sněžné jámy, Violík, Nová Slezská, Vosecká, Violík, Labská louka, Harrachovy kameny, Labská bouda, totéž po druhé, třetí kolo pouze Labská bouda, Sněžné jámy, Violík, Krakonoš a přes zlaté návrší do Mísečných bud, kde byl cíl.

Závodníci odstartováni byli o 7.10 hod. Hned z počátku udáno ostré tempo. Až po Sněžné jámy byl mezi jednotlivými závodníky časový rozdíl velmi nepatrný. Hanč dorazil 7.54, Feistauer 7.54, Jarolímek 7.54.5 atd. V dalších úsecích pořadí vedoucích se několikrát změnilo.

V prvém kole na Violíka se vzdává Rath pro odřeniny a odtud se Hanč ujímá opět vedení. V druhém kole vzdává se Jarolímek pro stržení kůže na palci. Zatím počasí počíná se horšiti a výstup závodníků na Vys. Kolo děl se za prudkého lijáků a severního vichru.

Dalšího boje vzdává se Bartl a sjíždí na Labskou boudu. Hanč projíždí Sněžné v 10.37, následován Feistauerem, který se zde úplně promočen a zkřehlý vzdává, a rovněž tak i Scheiner.

Hanč, nevěda o vzdání se všech závodníků, běží dál.

Novoslezskou projíždí 11.03, kde p. Muttichem podán mu citron a půjčeny rukavice. V 11.52 je již znovu na Violíku, kde dr. Veine, poněvadž již přes hodinu nikdo za Hančem nepřijel, mu to oznamoval, ale ve vichřici Hanč to sotva slyšel.

Podle udáni dra Veina Hanč nebyl unaven. Zatím sjely se kontroly, které vydržely přes 3 hodiny ve vichru a déšti, úplně promočené a promrzlé na Labské boudě, kde usneseno závod přerušiti a o tom uvědomiti Hanče, který jediný zbyl na trati.

Nařízeno kontrole u Labské boudy, aby Hanče, který zde měl projeti kolem 1 hod., zadržely. Když ale Hanč nedojel ani do 1¼ hod., tu vydali se mu naproti Rath a Jarolímek, kteří se první vzdali a byli svěží. Za nimi týmž směrem vyjel po 5 min. inž. Fischer.

Jarolímek jel směrem k Harrachovým kamenům. Rath k Zlatému návrší a inž. Fischer, zkrátiv si cestu u křižovatky na Krakonoši asi o 40 m, musil děsnou náhodou minouti v mlze Ratha, nesoucího již Hanče.

Rath, který jel k Zlatému návrší, nalezl asi 500 m od křižovatky na Krakonoši mezi dvěma návršími ležeti člověka v bílé čepici a kabátě, který ležel obličejem k zemi, lyže zkříženy a marně snažící ho se povstati. Rath, nepoznávaje Hanče, jej pozvedl.

Hanč stále něco mumlal a znovu upadl. Tu Rath, chtěje mu pomoci, rozepnul jeho kabát a ke svému zděšení spatřil na košili závodní číslo Hanče — 26. Chvěje se o svého přítele, který jej již nepoznával, svlékl svoje i Hančovy lyže a rozhodl se nésti kamaráda, sám lehce oděn, k Labské boudě.

Nedonesl ho. K smrti unaven, složil Hanče před vodopádem Pančavy, vrátiv se nahoru pro lyže, aby sjel do Labské boudy pro pomoc. Když projížděl mimo Hanče viděl, že je ještě živ a snaží se léztl po čtyřech proti svahu.

O půl 3. hod. více mrtev než živ vpadl do Labské boudy a na jeho pokřik vše, co mělo nohy, hnalo se pomoci nešťastnému druhovi.

Nalezli ho v bezvědomí. Ležel na boku, tvář ve sněhu a se rtu mu visela píšťalka. Byl ještě teplý, ani prsty nebyly zkřehlé. Srdce však netlouklo a tep nepracoval. Podniknuto vše na jeho zachránění, ale marně.

To, co snad jediné by bylo prospělo, injekční stříkačka kafrová, v lékárně největšího krkonošského hotelu chyběla. Po nesčetných pokusech přivésti nešťastníka k životu, uznali, že je konec.

Nebyla to však jediná oběť Krakonošova toho dne.

Všem bylo divné, odkud má Hanč kabát a čepici, které při startu neměl. Teprve, když byl nalezen druhý nešťastník a druhého dne v něm zjištěn Václav Vrbata ze Mříčné u Jilemnice, syn tamního rolníka a náčelník »Sokola«, vysvětluje se celá událost pravděpodobně asi takto:

V. Vrbata potkal svého přítele Hanče na cestě k Zlatému návrší. Upozornil Hanče, že špatně jede a vida, že je unaven a promrzlý, půjčil mu své věci, ač musel věděti, že se sám vydává v nebezpečí života.

Hanč, který trpěl strašnou zimou a obávaje se, aby druzí závodníci, zejména Němec Bartel, kterého se nejvíce obával, správnou cestou nepředjeli, hnal se zpět na Krakonoš. Tam mezi dvěma návršími zachvátil jej náhlé plicní defekt, přivolaný náhlým ochlazením. Hanč klesl.

Zatím došel Rath, nalezl Hanče a rozhodl se snésti jej dolů, nechávaje jeho lyže nahoře. V. Vrbata, který nebyl asi tak dobrým lyžařem, došel zatím k Hančovým lyžím a v obavě o svého přítele hledá je v hrozné vichřici, sám při tom se vysiluje až k padnutí.

Jak a kdo vysvětlí, kde byl V. Vrbata od té doby, kdy Rath odnesl Hanče a vrátil se zpět pro své lyže?

Jisto je, že tam nahoře na Krakonoši odehrála se jedenkráte děsná a hrozná tragedie, která zůstane navždy zahalena rouškou tajemství.


Poznámka Bejvávalo.cz:
Pokud vás zajímá více informací o tragické smrti Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, tak vám na toto téma můžeme nabídnout článek přímo z roku 1913.


Původní zdroj historického článku:
České slovo - 1936, autor W. W.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
24. března 2022


Diskuze k článku „Poslední závod Hanče a Vrbaty: podrobnosti o závodu, záchranné akci a prázdné lékárničce na Labské boudě“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.