Původ našeho ovoce.

Jahody rostou všude divoce; náš velký ušlechtilý druh zahradních lahod povstal křížením dvou amerických odrůd, z nichž jedna dostala se do Anglie r. 1629 z Virginie, druhá r. 1715 z Chile do Francie.

Maliny jsou v mírném pásu Evropy všude domovem, velké zahradní maliny povstaly šlechtěním planých.

O původu merunky převládalo míněni, že se k nám dostala z Armenie, dokázalo se však, že roste planě v Číně. Planý druh je velice kyselý, pěstovala se v Číně již před 2000 lety.

Broskev, oblíbená už u starých Římanů jako ovoce stolné, pochází rovněž z Číny, jak dokázal botanik Candolle.

Nektarka, jež povstala křížením merunky a broskve, má svůj domov též v Číně.

Višně je z pobřeží Kaspického moře a vyskytá se v lesích ghilanských na jižním úbočí Kavkazu, v Armenii a jižních krajinách Evropy. Obyčejná třešeň rostla původně v Malé Asii mezi mořem Kaspickým a Bosporem. Velká srdcovka je kříženec obou druhů předchozích a třešeň, z které se připravuje příjemný likér marasquin, je odrůdou vlašské původně pěstovaná v Dalmacii.

Švestka, které se pěstuje nyní tři sta odrůd, přišla k nám z Anatolie, Kavkazu a evropského Turecka.

Rybíz rostl původně divoce v celé Evropě až po arktické kraje Ruska, na Kavkazu, v Himalajích a v Mandžursku, v Japonsku a arktické Americe. Srstka rostla v týchž krajích a mimo to v Atlasu.

Jablka a hrušky rozšířily se po celé Evropě a jsou známy od pradávna.