Lyžování, bruslení a sáňkování: nejoblíbenější zimní sporty našich předků

původně vyšlo: Hygiena tělocviku 1912, autor MUDr. František Tichý.
Zajímá vás, jak kdysi v zimě sportovali naši předci? Historický článek z roku 1912 vám představí nejen historii lyžování, bruslení a sáňkování, ale poradí vám i jak se na tyto sporty správně obléct nebo jaké zranění vám při provozování těchto populárních zimních sportů hrozí.


O bruslení, jízdě na lyžích a sáňkování.

Bruslení, lýžení i sáňkování náleží mezi tak zvaný zimní sport, jehož hlavní vliv spočívá v tom, že v době zimní, kdy člověk většinu času ztráví ve zkaženém zduchu vytápěného a osvětlovaného bytu, provádění všech těchto odvětví sportu zimního spojeno jest s pohybem na volném vzduchu.

Nejstarším odvětvím a snad i nejrozšířenějším, sportu zimního je jízda na bruslích. Od dob nejstarších člověk bruslil na ledě a již v předhistorických nalezištích, hlavně v krajích severních, nalézti možno zbytky prvých bruslí, upravených primitivním způsobem z kostí zvířecích.

I naší předkové jezdili na ledě. Po staletí forma bruslí zůstávala stále stejnou: kus prkénka, uprostřed s proužkem železa. Teprve asi před padesáti lety brusle značně byly změněny. V Americe vyrobeny byly v době té prvé brusle zcela železné, které záhy dočkaly se všeobecné obliby. Byly to podnes známé brusle se šrouby; pak přišel typ „Halifax“ a dnes existuje spousta různých forem a modelů. Znalci tvrdí, že prý as 100 různých modelů bruslí je v užívání.

Bruslení účinkuje příznivě na nejrůznější ústrojí lidská a to jak na systém nervový, srdce, oběh krevní, tak i na ústrojí dýchací, zažívací, na výměnu látek i na kůži, svalstvo, kosti i klouby.

Pří bruslení vliv tento objeví se na všech těchto ústrojích, aniž by bruslící při jízdě na ledě příliš sil upotřebil. Obávaného pocitu zimy, jak známo, bruslař nepociťuje, dík rychlým pohybům.

Lidé churaví a po některé nemoci, musí pouze zvolna brusliti, nervosním zase opačně doporoučí se rychlá jízda; pro nervosní spíše však hodí se lýže, než jízda na bruslích.

Lýže po staletí v krajích severních konaly za dlouhé tamnější zimy obyvatelstvu neocenitelné služby. Zvláště byl to poloostrov skandinavský, severní Rus i Asie severní, kde obyvatelstvo ode dávna dovedlo v zimě jízdy na lýžích užívati ku projíždění krajem. Dosti dlouho trvalo, než „ski“ dostaly se i k nám. V Evropě střední — i u nás — hojnějšího užívání dochází lýže teprve asi v posledním dvacetiletí. Jízda na lýžích je jistě nejpřednějším sportem zimním a také snad nejpříjemnějším.

Co se samých lýží týče, tu délka jich budiž asi taková, kolik měří vzdálenost od země ku konci prstům vzpažené pravé ruky. Poměr šíře jich ku délce uvádí se jako 1 : 25-30. Dobré lýže musí býti pružné.

Co se týče upevnění lýží ku noze, tu uvádí se obyčejně, že musí býti takové, aby lýžař s pevně připnutou lýží mohl na tuto kleknouti. Mnoho záleží na přiměřené obuvi.

Kdo o všech věcech těchto, jakož i o způsobu jízdy na lýžích by poučiti se chtěl, poukazuji téhož především na odborné dílko o jízdě na lýžích, které vydal Dr. J. Ročák.

Zpočátku dlužno míti trochu odvahy, neboť jako v cvičení, tak i v lýžaření bez odvahy mnoho se nedokáže.

Povšimnutí zasluhuje zranění a úrazy, kterým lýžař je vystaven.

Celkem možno říci, že při jízdě na lýžích mnoho zranění se nepřiházívá. Dojde-li pak ku nějakému úrazu, pak obyčejně jedná se o zhmoždění, podvrtnutí, vymknutí v kloubu kyčelním i kolenním, nebo o vymknutí v rameni. Někdy setkati se můžeme s omrzlinami. Nejčastějším úrazem u lyžařů bývá vymknutí v rameni. Zlomeniny kostí při jízdě na lýžích nebývají zjevem častým.

Co se týče smrtelných úrazů, tu přihází se tyto hlavně, je-li sníh měkký, kdy pak celá plocha sněhová i s jedcem na nakloněném svahu počne se pohybovati, a lýžaře pak někde na svahu zasype.

Odborníci tvrdí, že většina úrazů smrtelných při lýžaření se přihodivších, zaviněna bývá jedině neopatrností a neposlušností lýžařů samých.

Velmi oblíbené v zimě i u nás konečně je sáňkování. Celá řada různých sáněk je užívána. Význam sáňkování spočívá hlavně v rychlém pohybu na čerstvém vzduchu a v provětrání plic.

I při saňkování mohou se přihoditi různé úrazy, hlavně pak zlomeniny hořenních i dolenních končetin, jakož i zranění na hlavě. Důležitou věcí je, správné sedění na saňkách. Správně má býti lehce lýtko na vnitřní straně přitisknuto k saním, chybná jízda je s nohama roztaženýma.

Jestliže sáňkující chce dolními končetinami říditi běh saní, pak musí nutně, aby vyhnul se úrazům, vyvolaným nárazy, nohy držeti v kolenou lehce ohnuty, nikdy ne pak zcela napnuty.

Důležitou věcí při bruslení, saňkování i lýžení je přiměřený oděv. Ovšem, přesné předpisy a rady podati nelze, jelikož někdo snese větší zimu, jiný zase naopak je velmi oproti chladu citlivým.

Mimo to pochopitelně záleží vždy i na krajině samé. Známou je totiž věcí, že ve vyšších polohách — na horách — snese člověk mnohem nižší teplotu než na rovině. Příčinou zjevu tohoto je suchost vzduchu.

Značný vliv na snížení zimy má, jak již uvedeno, individualita, dále stáří, poměry oběhu krevního, tělesné poměry a citlivost kůže. Nejlépe je užívati teplého — vlněného — spodního prádla. Dlouhé kalhoty pro sáňkování a zvláště pro jízdu na lýžích nikterak se nehodí, jako stejně pro ženy dlouhé sukně. Pro muže i pro bruslení nejlepší jsou krátké kalhoty a kamaše, pro ženy krátké sukně, kalhoty a rovněž kamaše.

Důležitou věcí všady jsou dobré boty, výborným pak známý sveater.


Původní zdroj historického článku:
Hygiena tělocviku 1912, autor MUDr. František Tichý.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
12. prosince 2021


Diskuze k článku „Lyžování, bruslení a sáňkování: nejoblíbenější zimní sporty našich předků“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.