Jak se v roce 1893 kácelo a obchodovalo se dřevem?

původně vyšlo: Nauka o těžbě lesní - 1893, autor Eduard Duchoslav.
Sledujete, jak se poslední dobou rozšířilo kácení lesů a obchod se dřevem? Zajímalo by vás srovnání, jak podobné obchody probíhaly v minulosti? Historický článek z roku 1893 vás se světem tehdejších dřevorubců a obchodníků se dřevem seznámí.


Zpeněžení dříví.

Jako každé zboží, tak i dříví hledí se co nejlépe zpeněžiti a závisí mnohdy na úředníku, který prodej obstarává, aby dříví dobře odbyl.

Prodej dříví jest rozličný dle tvaru jak se podává (buď na stojaté nebo poražené) nebo dle toho, jak určeny jsou ceny (dle tax, čili za pevné ceny, ve dražbě, za ujednané ceny). Prodej dříví na stojaté jest buď úplný (vollständiger Blockverkauf) nebo částečný (theilweiser Blockverkauf) dle toho prodá-li se kupci les tak jak stoji a on si ho sám porazí a sdělá (úplný prodej na stojatě) nebo prodá-li majetník les s tou podmínkou, že svými lidmi jej porazí a sdělá, kupec zaváže se jen všechno sdělané dříví vzíti (částečný prodej na stojatě).

V obou případech jest třeba, aby se určil co možno přesně krychlový obsah té části lesa, která se prodává, nemá-li buď pán nebo kupec býti ošizen.

Při úplném prodeji pracuje kupec (obchodník) vlastními lidmi a hledí jen, aby co nejdříve byl hotov; jemu nezáleží na tom pranic, je-li podrost nebo sousední porost zkažen neb docela zničen, a tak trpí jen les, vlastně jeho majitel škodu; proto jest částečný prodej stojatě pro majitele lesa mnohem výhodnější, neboť on svým lidem spíše může poručiti, jak mají les šetřiti, poněvadž jím jsou placeni a na něm závisejí.

Na stojatě (na pařezu) prodávají se obyčejně celé paseky, ač nejsou řídké případy, že pouze jednotlivé kmeny se prodávají; prodává se obyčejně na rok t j. během téhož roku co se prodává musí býti les poražen a vyklizen, aby se mohlo dále zalesniti.

Nyní se málo prodává dříví na stojatě, jest to jaksi pomůcka v peněžní tísni a při špatných obchodech. V některých místech (v Uhrách) pronajímají se lesy na delší dobu, avšak výhodné to není.

Za starších časů dával zejména stát mnohým velkým závodům (dolům solným) právo na některé lesy že jich mohou po celý čas obmýtný užívati; způsob ten se v nynější době neosvědčil a hledí se lesy tohoto závazku sprostiti.

Lepší než dosud jmenované způsoby jest:

Podrobný prodej (v malém, Detailverkauf). Majitel lesa porazí svými lidmi les, zpracuje dřiví, vyrovná, sdruhuje a prodává pak po menších částech, dle toho mnoholi kupující právě potřebuje.

Výhody tohoto prodeje jsou nepopiratelné; lidé jsou placeni majitelem, on sám nebo jeho zřízenci dohlížejí ku práci, les šetří se co nejvíce, míra jest přesná a rozdělení dle druhů jest úplné, tak že se může každý druh pro sebe zpeněžiti, ovšem musí kupující zapraviti i výlohy za práci, které však u srovnání s obchodníkem jsou mnohem menší, poněvadž majitel lesa mívá stálé dělníky, dozor není tak drahý jako u obchodníka, tak že v malém takové dříví přijde laciněji než od obchodníka.

Dle toho jak utvořeny jsou ceny dřiví, rozeznáváme prodej: dle tax čili za pevné ceny (Verkauf nach Taxen, nach Tarif preisen) jehož známkou jest, že ceny určeny jsou prodavačem t. j. každý druh dříví prodává se za určitou cenu, a závisí na kupci, chce-li jej koupili neb ne.

Taxy čili tarify jsou průměrné ceny dříví za několik let v některém okolí a jsou mnohdy v krajinách blízkých velmi rozdílné, dle poměrů hospodářských, dle toho jak důkladné jsou dopravní prostředky a jak čilý jest obchod. Aby se vyhovělo i potřebám časovým urovnají se (regulují se) taxy buď po několika létech nebo každým rokem, dle toho je-li dřiví dražší nebo lacinější; jest to v našich krajinách způsob obyčejný.

Dražba (Licitation, Auktion) liší se od předešlého tím, že kupující sám udá cenu. Dříví se odhadne mnohdy i pod cenu, vyvolá se jeho odhadní cena, a kupující přihazují (přirážejí) t. j. někdo na původní cenu přidá, jiný, který dotčený předmět potřebuje, přidá ku zvýšené již ceně ještě vice, a tak to pokračuje, až se dosáhne nejvyšší ceny, jakou prodávaný předmět pro kupujícího má. Tím ovšem zpeněží se každý předmět co nejvíce; ale jen tehdy, je-li dosti kupujících, kteří vyvolané předměty potřebují a zároveň dosti movití jsou, aby mohli cenu zapraviti.

V některých krajinách je zvykem vyvolané předměty ceniti nad jejich domnělou cenu a pak slevovati, až některý kupec nabízenou cenu podá (Francie, Holland, Belgie).

Dražba dá se s výsledkem jen tehdy provésti, když jest dosti kupců a jsou-li podmínky příznivé, které buď placení neb dovoz ulehčují. Obyčejné jest po dražbě nějaký čas určen týden až 14 dní, po který správa lesa ručí za neporušené odevzdání dříví (Währzeit); také bývá povoleno, že netřeba vše na jednou zapraviti, nýbrž ve lhůtách a j. výhody, jež ku koupi chuti dodávají.

Na zakoupené dříví vydává pak lesní nebo jiný k tomu určený úřad lístky, jimiž se kupující při odvážení lesnímu zřízenci prokáže.

Místo, čas, jakož i předmět a podmínky dražby mají se na delší čas napřed způsobem v krajině obvyklým veřejně oznámiti (v místních novinách, nalepením oznámení na veřejných místech atd).

Prodej za ujednané ceny (Verkauf um vereinbarte Preise). Majitel lesa nebo jeho splnomocněnec vyjednává s kupcem jedním o ceně dříví, jež mu po vzájemném smluvení (ujednání) prodá. Známkou tohoto prodeje jest, že na cenu dříví má vliv jak kupující tak i prodávající, užívá se tohoto způsobu prodeje, je-li málo kupců.


Původní zdroj historického článku:
Nauka o těžbě lesní - 1893, autor Eduard Duchoslav.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. srpna 2022


Diskuze k článku „Jak se v roce 1893 kácelo a obchodovalo se dřevem?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.