Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jak se mají na radnici chovat k občanům? 300 let stará pravidla by pomohla i dnes

původně vyšlo: Lidové noviny - 1913, autor neuveden.
Jakou máte zkušenost s jednáním pracovníků na radnici? V roce 1713 dosáhly stížnosti obyvatel Brna na jejich chování takové úrovně, že muselo být oficiálně vydáno desatero správného chování. Podrobně vám ho přiblíží historický článek z roku 1913.


Úřední desatero způsobnosti brněnským radničním zřízencům roka 1713 dané.

Počátkem XVIII. století byly v Brně časté stížnosti na radniční zřízence zejmena na vrátného a na radniční sluhy.

Chodili po radnici v ledabylém obleku, pozdě vstávali a nedbale si ve službě vedli, purkmistr se jich někdy nemohl ani dovolat a zejména vrátný býval spíše všude jinde nežli ve vratech. A v neděli místo na radniční mši chodili za kostel a vysedávali v krčmě pod hrubší fajfkou, jak se šlo na Petrov. A propité brali až nemírné a úplatky jen což: měli na to i svou soustavu.

Tak dodávali si důležitosti před měšťanstvem všelikými fortely. Jdouce k purkmistrovi ani neklepali, jakoby měli právo tajných radův. Znesnadňovali obecenstvu přístup k purkmistrovi, aby si tak vynucovali úplatné. Rozkřikovali se. Podával-li měšťan písemnou žádost nebo stížnost, brali mu ji z rukou a pročítali, jakoby byli příslušnou první instancí.

Provozovali i pokoutnictví (»das schriftstellen«) udílejíce za odměnu porady jaké také a sepisujíce písemná podání. K tomu právě bylo jim příhodno pročítat neoprávněně předem písemná podání stran.

Prozrazovali úřední tajemství zejmena stranám podání odpůrcova. Ba i seštvávali občany za účelem svých zisků proti sobě. Zvláštní zdroj přijmu mimořádných mívali z pasů, ze židovských lístků a z cedulí propustných, vinných a pivních.

Na př. dolnorakouská vína směla se jen v jisté době do Brna přivážet, až byla domácí vína abychom tak řekli už vypita. Židé mimobrněnští musili platit v branách osobní mýto a dostávali na stvrzení lístek, který nesměli ztratit, sice musili na radnici zaplatit dvojnásobné mýto.

Cestovní průkazy obchodníků bylo nutno na radnici na viděnou prokázat, ale že se viděná (visum) tehdy nepřipisovala ani razítek na to nebylo, sluhové radniční z toho kořistili. Brali sami od cestovních pasů nebo odkládajíce jich předložení purkmistrovi, průtahy těmi vynucovali si úplatné. Za sebe menší úsluhy požadovali odměny od obecenstva nemírné, vydírali. Bylo stížností proti nim dost a dost.

I vydán jim úřední přísný řád slušnosti k obecenstvu dne 7. března 1713 v deseti článcích, aby se tímto desaterem slušnosti čelilo desaterým jejich neslušnostem ve službě.

Úřední připomenutí toto commemorandum hlavně se týkalo vrátného »rathhauser« (slovo to podnes zachovalo se ve vlastním jméně Rathouský) a radničních sluhů — a nařizovalo takto:

1. Radniční sluhové a vrátný mají býti upřímně mlčenliví a neprozrazovat stranám, co by jedněm bylo na prospěch, druhým však na škodu. Ještě přísněji zakazuje se jim měšťany rozeštvávat.

2. Počátek služby jejich v úřadě ustanoven v létě na šestou, v zimě na sedmou hodina a to ve dny všední i sváteční. Bez vyprošeného přivolení purkmistrova není jim dovoleno z radnice odcházet.

3. Vrátnému radničníma uloženo co možná neodcházet z radnice a okénkem ve dveřích své vratové hlídky dobrý míti pozor na lidi do radnice přicházející, jejich konání a počínání.

4. Všichni mají v plášti a v límci do služby přicházet a jen tak svou službu konat.

5. Bez zaklepání nesmějí ku panu purkmistrovi vstupovat!

6. Nesmějí na občanstvo se rozkřikovat (»anschnarchen«), nýbrž jsou povinni k purkmistrovi je uvádět a ohlašovat.

7. Jsou povinni purkmistrovi předkládat všechny průvodní listy přímo a zároveň také předkládat všechny cedulky vinné, pivné a židovské lístky. Zakazuje se dále i vrátnému i sluhům od občanů na radnici přicházejících nemírné odměny lákati (»die Parteien nicht überschätzen!«) a za předložení pasů purkmistrovi od stran peníze nějaké požadovali a přijímali.

8. Zakázáno bylo i vrátnému i sluhům spisovat měšťanům a připravovat úřední podání a udílet tím směrem rady a pokyny za odměnu.

9. Písemná podání, jež jim občané podají pro pana purkmistra nebo pro městskou radu, aby je doručili, nesmějí napřed si pročísti, nýbrž mají je neprodleně ihned doručovat komu slušejí.

10. V kostele mají klečeti poblíž pana purkmistra tak, aby je viděl (»in facie«).

Potud commemorandum! Vidět z něho, že v onom století aspoň purkmistr a radní páni měli na brněnské radnici ještě živý smysl pro slušnost k občanstvu.

Jak se od té doby časy změnily a radniční páni také...!


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1913, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
19. srpna 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.