Co si T. G. Masaryk myslel o zneužívání vlastenectví

Pan president Tomáš Garrigue Masaryk.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Vlastenectví je něco jiného než vlastenčení.

Vlastenčení je kšeft anebo pohodlná lhostejnost, jdoucí starými, vyšlapanými cestami.

Jako v církvích zeloté vedou indiferentní massy věřících a jak massy ty občas dovedou fanatisovat, tak i zelotové vlastenčící vedou a fanatisují massy. Někteří z těchto zelotů dělají tak z upřímnosti neosvíceného srdce.

Tomáš Garrigue Masaryk.
Prázdniny na Žabárně 1905.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Většina však a jistě ti vůdčí křiklounové, hájí svou kapsu. Jedni brání »náboženství« a »církev«, druzí »národ« a »vlast« — tak tedy stále vidíme, jak ve jménu ideálných statků člověčenstva lačnost a panovačnost slaví své orgie.

Poznat může takové chytráky každý podle toho, že se nejzuřivěji obracejí proti svým souvěrcům a soukmenovcům. Inkvisice pálila křesťany a katolíky, vlastenčící pochopové zrádcují Čechy.

Je to pochopitelné; mravní a rozumové zpátečnictví užívá zelotismu jako své zbraně a nenávidí proto světlo, neboť potřebuje pro své choutky tmu.

Naše obrození stalo se také jen neohroženou kritikou zastaralých zlořádů. — Dobrovský, Kollár, Šafařík, Palacký, obzvláště pak Havlíček (před ním také Čelakovský) především musili potírat vlastenčící plantážníky.