Jaké chyby dělá škola při vzdělávání našich dětí?

rubrika: historické články / rodina, móda a životní styl, původně vyšlo: Česká hospodyně 1903, autor Josef Lisy.
O způsobu školního vyučování se diskutovalo vždy. Přinášíme vám zajímavý názor z roku 1903, upozorňující na tehdejší chyby školství. Souhlasíte s tímto názorem a máte třeba pocit, že podobné problémy ve škole přetrvávají i dnes?
Následující text pochází z roku 1903

Opět něco o škole a zdravotnictví.

Při poměru školy a zdraví přichází přímé a nepřímé škody v úvahu. Při prvnějším je především co hlavní hřích k vytknutí zadržování tělesného vývinu dítěte.

Zapřahá-li se kůň záhy v mládí, přespříliš brzy se cvičí, to se tím kazí; u lidu však se myslí, aby se dítě ihned poslušným a způsobným stalo a k tichému sezení nutilo. To je však veliká chyba a zejména se to mstí při druhém řezání zubů, neb v tomto čase je dítě nejnáchylnější ke všem nákazám.

Druhé řezání zubů nastává v 6tém roce a trvá až do 14tého roku. V období od 6ti až 8mi let, kde se zuby střídají a druhém od 8mi až do 10ti let má se dítě šetřiti. Nechá-li se dítě v této době hodně běhati, dosáhne velkého stáří; zejména nemělo by před 10tým rokem ku klidnému delšímu sezení nuceno býti.

Druhá přímá škoda je usazování dítěte ve škole se špatným vzduchem a výparem. Ještě horším se vše toto stává úlohami doma. — To jest ta temná stránka školy, neb tím se odnímá rodičům možnost své dítě k zdárnému vývinu přivésti. Proti tomuto zasahání do svobody rodičů musí se důrazně protestovati.

Škola zanedbává především tělocvik. Každého dne musí dítě svůj pohyb míti, jako ku př. nyní v kadetkách, kde pravidlo panuje, dopoledne školu, odpoledne execírku. Na venkově by se mělo zvláště též prospěšné tělesné cvičení, jako sekáním a řezáním dříví, kopáním atd. prováděti.

Další škoda ve škole jest přílišná práce duševní. Mezi nepřímé hříchy školy přináleží kořen všeho zlého — „peciválství,“ t. j. potlačování pudu k pohybování až k stupni, že se pak pohyb těla obtížným stává. Ve škole nabývají se zdraví škodlivé zvyky, tak že dospělí jich se více zbaviti nemohou. Povstává „peciválstvím,“ t. j. sezením ve škole celá řada různých nemocí.

Dřepění ve škole pohání lidi k přijmutí volby povolání, při němž to opět ve světnici sedřepěti může, čímž se vysvětluje nepřirozený nával do vysokých škol. Školou odcizuje se dále dítě přírodě, jeho smyslové orgány, zvláště čich a zrak zakrňují. Jest též mnoho zbytečného, co se ve škole vyznačuje a mělo by se to vyškrtnouti, co se později opět zapomíná. Kdyby se děti teprve v 10tém roce do školy posílali, naučili by se všemu mnohem rychleji.

Jest se co obávati sice pozvolné, ale jisté schoulostivění a zvrhnutí našeho lidu, setrváme-li na cestě, po které nyní kráčíme. Jediná možnost s této cesty sejiti záleží v péči o naší mládež doma a ve škole duševně i tělesně. Naše děti jsou dědičně obtíženi a toto obtížení překonati jest úlohou vychování. Není to žádnou náhodou, že se dnes ve školách základy k čtení, psaní a počítání v polovici dřívější doby naučí.

Pro rozumné vychování dali bychom následující pokyny : Když se dítě narodí, musí v prvém roce jeho pokrm pouze z mléka sestávati, též v druhém roce musí totéž hlavní pokrm tvořiti, při tom může se mu něco polévky, vejce na měko a zcela záživné druhy masa ku př. kotouče dávati.

V třetím roce může se mu již něco chleba, ve čtvrtém veškeré druhy masa, v pátém již obložený chléb poskytovati. Koření budiž jen zcela mírně přidáváno, poněvadž by k rozčilování přispělo. Děti se mají pilně na volný vzduch voditi, v letě chraňmež je před slunečními paprsky. Před 6tým až 8mým rokem chraňmež je před vším namaháním.

Naše malé děti zázračnými dětmi učiniti, bylo by největším zločinem, který bychom na nich spáchati mohly.

Nenechejmež děti nikdy, aby byli při rozpravách dospělých přítomni, neboť následkem jejich předčasné dospělosti, vyrozuměli by toho mnohdy více, než bychom se domýšleli a sobě přáli. Nikoliv bez nebezpečí bývá též pospolu hraní děvčat s hochy; tu musí opatrnost panovati.

A přec by byla všechna námaha marná, kdyby jedno hluboce zasahující změnu nedosáhlo škola. Této lze vlastní vinu na nezdar našich dítek přisouditi. Tělocvik, jak se nyní provádí mezi duševním cvičením působí pravý opak toho, co se očekává.

Jeden den duševní vyučování, druhého dne tělesná práce, to je ideálem zdravého školního vedení. Jak dlouho v tom změna nenastane, nemůže žádný svědomitý otec své dítě bez starosti o jeho duševní a tělesné blaho škole odevzdati.

Trpíme vůbec nadbytkem pěstované intelligence!

Poz. red. Za článek tento zodpovědnosti nebéřeme.

Poznámka redakce Bejvávalo.cz - ta poznámka redakce o odpovědnosti uvedená v článku je původní z roku 1903.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1903, autor Josef Lisy.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. listopadu 2018


Diskuze k článku „Jaké chyby dělá škola při vzdělávání našich dětí?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.