Jak se lidé na Moravě dokázali bavit

Z lidového humoru moravského: Vzájemné přistrojování na slavnost.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Z lidového humoru moravského

Rázovitý obrázek ze života lidu slováckého u Uherského Hradiště, kdy veškerá děvčata a ženy nafintěné do svých svátečních fěrtůšků i šatků, a šohaji i muži do parádních vest a bílých košil netrpělivě na dvoře chalupy vyčkávají ustrojení těch osob nejvážnějších, bez nichž se slavnost nemůže obejiti.

Nu a tak vypomáhají si obřadně navzájem — ženské obklopí mužského a pomáhají mu při holení, natírajíce mu s komickými ceremoniemi obličej mýdlovou pěnou, jiné zase přidržují už oholenému před obličejem zrcadlo, kdežto na schodech zase dva šuhajové cidí botky dvěma děvčiskům; kousek lidových obřadů s důstojnou starobylou tradicí.

A potom nastanou hody, ty pravé slovácké hody, kde teče plnými proudy domácí víno i gořalenka, buď doma v chalupě, nebo na dvorku a humně, nebo na vinné búdě, kde na kantnýřích z trámů svorně odpočívají a na své vyprázdnění čekají sudy vína révového, jabčáku, nebo slivovice, třešňovice a jiných domácích lihovin a odkud dlouho do noci zaznívá veselá píseň národní, výskot a pokřik bujné chasy, a kde ohnivý temperament slovácký teprve pod „duchnou“ a „poduškami“ se stiší.

Jeť slovácký kraj moravský zemí vína a písně — bez toho nebylo by tam věru už lze žiti!