Obliba Svatováclavských dukátů ze zlata se neomezila pouze na československé občany. Jejich popularita rostla i v zahraničí. Okamžitě byly vykoupeny mince jednodukátové, a to 400 tisíci hrdými občany a příznivci nově vzniklého státu.

A. Rašín a T. G. Masaryk se zasloužili o znovuobnovení reliéfní ražby zlatých mincí

Mimo dukáty nejnižší hodnoty se začaly razit i pěti a desetidukátové mince. Nejhodnotnější ovšem byly dukáty s vyraženými čísly. Originální mince s čísly od jedné do tisíce obdržely významné osobnosti, které se svými činy zasloužily o vznik a budování československého státu, respektive národní státnosti. Pochopitelně úplně prvně vyraženou minci dostal československý prezident T. G. Masaryk. Na sklonku života ji velkoryse daroval státu, a tak Svatováclavský dukát nevyčíslitelné hodnoty má své čestné místo v Národním muzeu. Výjimečnost prvně ražených dukátů nespočívala v tom, že se jednalo o pravé zlato, ze kterého byly raženy. Ojedinělý byl i způsob ražby, který se v tak velké míře v Československu nikdy neopakoval. Pro každou minci s unikátním číslem bylo zhotoveno jedno originální razidlo, a to pokaždé s jiným číslem. Razidlo se použilo pouze jednou – právě po vyražení jednoho Svatováclavského dukátu.

V čem spočívá unikátnost reliéfní techniky ražení oběživa?

Reliéfní technika číslování je unikátní v tom, že dukáty nejdou číslovány ručně na hranu mince, jak je obvyklé, nýbrž se na reliéf vyrazí číslo z originálního razidla, jež nelze dodatečně nikterak upravovat. Proto se reliéfní číslo, jež vystupuje z mincovní plochy, stává součástí plastiky mincovního reliéfu a je zároveň i propracovaným bezpečnostním prvkem a puncem originality. Protože je tato nejvyspělejší technika číslování mincí přímo v mincovní ploše ekonomicky náročná, v praxi se používá jenom ve výjimečných případech a při slavnostních příležitostech. Pro každou minci se musí vyrobit extra razidlo s unikátním číslem. Postup je zdlouhavější, protože po každém vyražení originálního exempláře je třeba zastavit mincovní lis. Poté se razidlo vymění za nové, následuje upnutí a kompletní seřízení stroje na lisování před ražením další mince. Poslední užití této techniky na našem území, o němž víme, se datuje právě do údobí vzniku samostatné Československé republiky, kdy započalo ražení prvních číslovaných, jubilejních dukátů. Psal se rok 1923. Tehdy ovšem majitelé dukátu obdrželi pouze originální dukáty bez razidla. Panuje teorie, že razidla se po vyražení zřejmě zničila.

Obnovení tradiční reliéfní ražby převzala Pražská mincovna

V roce 1993 – po rozpadu Československa a vzniku České republiky – nově vzniklá Česká národní banka pátrala po motivu na nově vznikající mince do oběhu pro české obyvatele. Soutěže se zúčastnil i akademický malíř Vladimír Oppl s portrétem svatého Václava v přilbici na jednokorunové minci. Tento návrh byl řazen mezi vynikající, mistrovská díla. Nadčasový motiv se stal předlohou pro novodobé Svatováclavské dukáty. Autorská práva k výtečnému návrhu mincí získala Pražská mincovna, která se v roce 2013 pustila do znovuobnovení ražby reliéfních Svatováclavských dukátů tradiční metodou. Bylo vyraženo sto kusů originálních mincí, které se ovšem zájemcům dodávají i s unikátním razidlem a certifikátem o pravosti původu. Svatováclavský dukát ve vaší sbírce může mít ve výsledku větší hodnotu než zbylý sběratelský komplet.