Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Co u dětí způsobuje krátkozrakost a jak jí předcházet
původně vyšlo: Česká hospodyně 1902, autor neuveden.

Podle statistik u nás polovina obyvatel nosí brýle, přitom problémy se zrakem často začínají už ve škole. Článek z roku 1902 vám prozradí, jak by se dalo krátkozrakosti u dětí zabránit.


Jak uvarujeme krátkozrakosť.

Mluví-li se o krátkozrakosti, praví se vždy, že pochází od práce, do níž z blízka hledíme.

To se usuzuje z toho, že jmenovitě u mladých lidí studujících, kteří nad svými knihami sedí, vídáme tolik obrejlených a proto vzmáhá se ve vyšších školách krátkozrakosť tím více. Ano, ale kdyby měla každá práce do níž z blízka hledíme způsobovati krátkozrakosť, muse-li by ku př. krejčí všichni nositi brejle.

Takový krejčovský tovaryš sedí od 4 hodin ráno pozdě do noci v místnostech špatně větraných a k tomu tmavých a píchá, hluboce nad prací svou skloněn, zcela jemné stehy a ke všemu tomu niti téže barvy jako látka, což přece oči mnohem více namahá než máme-li při čtení neb psaní černá písmena na bílém papíře před sebou.

Také šičky, které po léta den ze dne jemné práce hotoví a pak stěžují si do toho, že nemohou více při lampě pracovati a oči je bolí, nejsou ponejvíce krátkozraké, ale naopak jsou dalekozraké.

Naopak zase mnoho žáků, jak zkušenost učí i v nejjasnějších a nejlépe větraných třídách, rok od roku stává se krátkozrakými. Proto jest zajisté rozdíl v práci z blízka, poněvadž její účinky na mohutnosť zrakovou jsou různé.

V čem tedy spočívá tento účinek?

Krejčí a švadlena vykonávají svou práci mechanicky, bez námahy mozku. Při tom se často se svými druhy a družkami baví, brzy sem, brzy tam se ohlédajíce, tak že se jejich oči občas zotaví.

Jinak je to u žáka. Když čte neb píše, vykonává duševní práci tím, že čtené značky písma v myšlenky přeměňuje a naopak při psaní myšlenky v značky mění. Zároveň ale soustřeďuje svůj hled na knihu, aby mysl jeho jinými předměty nebyla vyrušována. Pozorujeme-li v obecné škole děti, které učí se čisti, shledáme že vyskytne-li se jim nějaké těžko čitelné slovo, blíží zrak svůj nad knihu, sklání se. Není to snad zlozvyk jednoho dítěte, nýbrž dělají tak všecky mimoděk. Obmezí tím své zorné pole co nejvíce na jediné slovo a mají z toho tu výhodu, že se vedlejšími značkami mysl jejich nerozptyluje.

Zrovna tak činí odrostlí. Čte-li kdo těžko srozumitelnou knihu vědeckou, jest do ní přímo vnořen. Drží ji blízko před sebou, nehledě v pravo ani v levo, aby se mysl jeho od předmětu neodvracela. Oproti tomu, má-li kdo lehčí četbu, hledí do knihy ze zdáli a snad dokonce se i bavívá.

Tím umožní se zornici střídavé stahování a roztahování a tím se zotaví.

Tyto poznatky, statisticky lékaři sebrané, káží následující pravidla:

Děti mají míti mezi hodinami školními a hodinami domácí práce dostatečné chvíle oddechu, aby se oči jejich zotavily. Na školách se namnoze tomuto požadavku hoví, že v přestávkách vycházejí děti na chodbu. Dříve učily se děti v přestávkách na rychlo úlohám pro hodinu příští.

V rodinách slýchán byl často rozkaz: „Nejdříve si udělej domácí úlohu a když budež hotov, dělej teprve, co ti libo!“

To jest ale chybné, neboť dítě vysedělo ku př. 2 až 3 hodiny za napjaté pozornosti ve škole a má pak hned hodinu i déle doma při práci seděti. Nechme je proto nejméně hodinu si vydováděti a pak teprve ať zasednou ku své práci.

Ne ve škole, ale doma zaviní se krátkozrakosť. Ve škole hledí děti při výkladech na učitele a oči své jen málo namahají. Proto jsou chápaví žáci, kteří potřebují doma málo se jen učiti, velice zřídka krátkozrací, jest-li vedle toho jinaké knihy mnoho nečtou.

Nechme děti běhati venku, aby do zelena hleděti mohly. Chození do lesa jest vůbec pro oči velmi zdravé, neboť tu pojí se ještě vlhký a chladný vzduch, jenž na oči blahodárně působí, kdežto vzduch horký a suchý pálení v očích způsobuje, jak to za horkých letních dnů pozorovati můžeme.

Bohužel ale řídíme se jen těmi zdravotními pravidly, jichž překročení ihned zlé následky za sebou má. Kdo má úplně slabý žaludek a po některém pokrmu si jej důkladně pokazil, tak hned jej opět požívati nebude. Ale na dostavivší se slabost očí, na nahodilé pálení v očích žádné váhy neklademe. A přece jest právě oko tak citlivým a pro život tak důležitým ústrojem, že jej opatrovati máme „jako oko v hlavě.“



původ historického článku:
Česká hospodyně 1902, autor neuveden.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
19. září 2018



Debata k článku 'Co u dětí způsobuje krátkozrakost a jak jí předcházet'








Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2018 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty:

Zajímavé odkazy: Webhosting, Aplus Hotel - levné ubytování v Praze

Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.