Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Jak dokáže chloroform změnit vzhled rostlin?

původně vyšlo: Epocha 1904, autor S.A.
Vdechování chloroformu dokáže uspat člověka, na rostliny má ale zcela jiný vliv. O chloroformování nebo-li éthérisování rostlin se dozvíte v článku z roku 1904.


Chloroformování rostlin

Se stanoviska moderní vědy biologické není na tom nic neobyčejného, uslyšíme-li, že rostlinu lze vhodnými k tomu prostředky (éthérem a chloroformem) omámiti právě tak jako zvíře a člověka.

Rostliny buď celé neb jejich součásti vydané vlivům par éthéru nebo chloroformu chovají se vůči nim zcela obdobně jako živočichové. Velmi nepatrné množství látek vdychováno rostlinami působí na ně poněkud dráždivě, větší množství zamezí na nějakou dobu z části životní činnost rostliny, hlavně vzrůst její, a zůstaví ji ve stavu jakéhosi omámení, a konečně velmi silná množství jmenovaných látek rostlinný organismus buď z části nebo zcela umrtvují. Podobným způsobem, jak víme, chovají se rostliny na př. i vůči teplu.

Mnohem podivnější však a dosud nedosti vysvětleným zjevem je působení éthéru a chloroformu na části rostlin, které se nalézají v dočasném klidu, jako nasazené pupence, semena, hlízy a pod. Části tyto jsouce po jistou dobu vydány působení oněch látek a ponechány pak na vzduchu a v příznivých poměrech, jeví neobyčejnou klíčivost, jakoby se utajená v nich »životní síla« byla náhle uvolnila.

Nejprvnější, byť i velmi nedokonalé pokusy tohoto druhu konal francouzský učenec Leclerc (1841); po něm věnovala se tomuto předmětu řada jiných, jako Claudius Bernard (1878), Arloing (1879), švýcarský fysiolog Müller Turgau (1882), finský botanik Elfving (1886) a v nejnovější době dánský professor W. Johannsen v Kodani, jehož vývodů se dnes letmo dotkneme.

Chloroformování neb éthérisování rostlin může se dít buď pod skleněným zvonem, kam se postaví celá rostlina spolu s nádobkou obsahující tekutý chloroform, nebo se za účelem srovnání provádí chloroformování jen jedné části dotyčné rostliny, na př. jedné její větvičky, mezitím co jest ostatní rostlina ponechána na volném vzduchu.

Takovéto částečné omámení jedné větévky provedl Johannsen způsobem znázorněným na našem náčrtku. Větvičku vpravil do skleněné trubky, v níž se současně nacházela nádobka s éthérem (v levo), do které byl pro získání větší odpařovací plochy postaven svitek ssacího papíru. Při jeho pracích konaných tímto způsobem roku 1893 sloužila mu za pokusnou rostlinu vrba (Salix acutifolia), jejíž větvičky ponechal po 24 hodiny v prostoru obsahujícím 0.6 cm3 éthéru na 1 litr vzduchu. Po uplynutí této doby proutky vyňaty a ponořeny do vody, aby dále pučely. Za dva dny nato začaly jejich pupence silně pučeti, kdežto pupence podobných větviček neétherisovaných zůstaly za těchže poměrů úplně beze změny.

Pokusy tyto a podobné daří se však jen v jednom období klidu, v němž se nalézají pupence od svého vzniku až do doby přirozeného pučení, a to buď v prvé nebo třetí třetině této doby — na př. u jmenované vrby v době od srpna do listopadu. V době pozdější, možno říci v době nejtvrdšího zimního spánku rostliny, neměl pokus s étherisováním proutků vrbových žádný výsledek, až se opět zase v době jarní mohlo pučení jich tímto způsobem urychlit.

Tyto pokusy užitečné zdánlivě pouze pro theoretická bádání botanikova došly však již před delší dobou i svého užití praktického v umělém zahradnictví (hlavně v Německu), kde se jedná o to, aby se květiny přivedly k pučení a do květu jaksi na povel, v době, kdy normálně ještě neb již nekvetou, a kdy jejich květy jsou drahé.

V největší míře užívají tohoto uměleckého pučení u šeříku (bezu), jehož keříky se umisťují do velikých dřevěných beden polepených uvnitř staniolem nebo pobitých plechem, a ponechávají v nich asi po 2 dny v atmosféře obsahující 35 - 40 g éthéru pro 1 hl vzduchu, za teploty 17 - 19° C. Odtud se pak přenášejí přímo do skleníků.

Tento urychlující účinek étherisace se objeví nejzřetelněji ponecháme-li některou živou větévku na étherisovaném keři samu o sobě, isolovanou v čistém vzduchu pomocí obrácené zkumavky dole zavřené dvojdílnou gumovou zátkou a malým množstvím vody, jak as to představuje obrázek. Větévka tato jeví pak při pozdějším pučení velmi silné zpozdění svého vývinu.

Na místě éthéru, jenž je nejen dosti drahý, ale i velmi nebezpečný svojí snadnou vznětlivostí jako benzin, užívá se častěji při podobných výkonech chloroformu, kterého stačí pro tentýž účinek mnohem menší dávka.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1904, autor S.A.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
29. října 2011


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Jak dokáže chloroform změnit vzhled rostlin?


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: