Fascinující závodní člun z roku 1912 s motorem o výkonu 800 koní

Hydroplan o výkonností 800 HP.

Loňského roku zvítězil v mezinárodním závode motorových člunů na Long Islandu hydroplan „Maple Leaf IV“, dílo známého anglického konstruktéra Austina, když byl obeplul trojúhelníkovou dráhu 30 námořních uzlů (55,6 km) za 47 minut 46 vteřin.

Tím dobyl pohár, který patřil až do r. 1907 Angličanům, kdy jej získal americký člun Dixie; od těch dob ho Anglie přes veškeré úsilí nemohla zpět obdržeti. Hydroplan Maple Leaf IV. vyvinul na rovné dráze úžasnou rychlost 44 uzlů čili 81 km v hodině, což je rekord na vodě dosud nedostižený. Budou tedy jistě zajímati mnohého čtenáře některé konstruktivní podrobnosti, které sdělíme o tomto člunu i o jeho motoru.

Hydroplan je 12 m dlouhý a 2 m 60 cm široký. Trup je sestrojen ze tří vrstev mahagonového dřeva spojených měděnými dráty; vrstva zevní jest z jediného kusu bez jakékoliv spáry. Spodní část lodi je ztužena příčnými žebry připojenými na trup a spojenými vzájemně podélnými trámci.

Kostra člunu má tři podélné ztužené trámce ze dřeva mahagonového a borového. Střední jest uprostřed 760 mm silný, zúžuje se k oběma koncům a jde celou délkou člunu. Oba postranní trámce, připojené k trupu patkami jasanovými, slouží k uložení motoru.

Benzinový motor, umístěný v zádi lodi, pohání dva šrouby prostřednictvím spojky třecí, ozubené spojky s převodem do pomala a kardanovým hřídelem. Toto poháněči ústrojí umožňuje znenáhlé a pružné zabírání, jež mírní nárazy a tlumí násilné a prudké zabrání, jehož třeba se vždy uvarovati.

Vrtule jsou z manganového bronzu; řízení děje se jednoduchým kormidlem, které jest ovládáno ručním kolem tak, jak to zříme u automobilů.

Když se člun rozjede, počne se při rychlosti as 15 uzlů nadnášeti a zdvihá se pak postupně z vody, zachovávaje při tom znamenitou rovnováhu a nijak nekolísaje.

Motor má dvanáct válců, z nichž je šest na každé straně; protilehlé válce jsou do V pod úhlem 60°. Vrtání válců je 178 mm, zdvih 190 mm. Při takovémto uspořádání bylo možno sestrojiti motor mimořádně silný, ale poměrně malé váhy a zaujímající málo místa. Postavením dvou šestiválcových dvojic V do úhlu 60° a účinkujících na jediný zalomený hřídel, získá se točivý moment značně stejnoměrný.

Hřídel pracuje tu neustále pod tlakem tří pístů a tlaky na tyto odpovídají třem silám téhož pístu, ale v polohách o 60° od sebe odchýlených. Je to tedy, jako by na hřídel působily stále tři válce ve zdvihu expansním, ale s nestejnou polohou pístů, jichž nestejné hnací síly se v jediném hřídeli stále sčítají.

Ventily rozvodové jsou z chromniklové oceli a mají značný průměr. V každém válci jsou oba ventily umístěny nad sebou v téže komoře ventilové; ventily ssací jsou pohybovány se shora pákami. Ventily všech válců téže strany jsou pohybovány týmž hřídelem.

K usnadnění nassávání a k uvarování se škodlivých vírů v ssacím potrubí má každá skupina válců své potrubí ssací, karburátor a též potrubí výfukové s chladicím vodním pláštěm. Zapalování vykonávají dvě magnetky Boschovy, každá pro jednu šestiválcovou skupinu.

V podstatě jsou zde tudíž sestaveny dva šestiválcové motory pokud možno ve všech částech se shodující, každý se svým karburátorem, magnetkou i potrubím, ale nad jediným, společným zalomeným hřídelem. Mazání ložisek děje se pumpou pod tlakem (1,75 kg/cm²) ; olej proteklý se filtruje, vede zpět do nádrže olejové a odtud je znovu pumpou olejovou nassáván.

Pumpa na vodu chladicí, umístěná vpředu a hnaná motorem, čerpá vodu v zádi lodi, prohání ji pláštěm válců a kol potrubí výfukových, odkudž jest vrhána ven.

Motor byl označen továrnou jako motor 700 HP; při pokusech dával až 800 HP. Pracoval bezvadně a svou účelnou konstrukcí rozhodl pohárový závod ve svůj prospěch.