Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Stoleté návody na dokonalé patinování dřeva

původně vyšlo: Epocha 1911, autor Š.
Patříte mezi milovníky krásy dřeva, nebo jste snad přímo truhláři? Máme pro vás zajímavý historický článek z roku 1911, popisující tehdejší postupy patinování dřeva pro získání jeho dokonalého vzhledu.


Uměle staré dřevo.

Již odedávna se užívá různých způsobů, aby se dodalo novému dřevu onoho tmavého odstínu dřeva starého, jehož vykladači a intarsisté tak krásně využívají.

Tyto způsoby, výlučně jen zkusné, sestávaly z ponoření dřeva do směsi bahna, hlíny a hnoje, což mělo za následek pozvolný vývoj ammoniaku. Získané zabarvení se zdálo výsledkem zvláště impregnace barevných tekutin, začasté také počátku hniloby dřeva, a upomínalo spíše na vzhled dřeva dlouho potopeného, než dřeva dlouho vystaveného vzduchu a světlu.

Nejkrásnější přirozeně patinování dřeva je možno pozorovat na alpských chatách postavených v jisté výši, v čisté atmosféře bohaté ultrafialovými paprsky. Bylo shledáno, že tytéž výsledky přirovnatelné přirozenému zestárnutí dřeva dávají ty způsoby, které využitkují účinky plynů.

Na základě četných pozorování byl vynalezen nový jednoduchý způsob. Kusy dřeva jsou umístěny do jam hlubokých as 50 cm o dnu propustném, a pak pokryty směsí hlíny a písku. Obé musí být čisté a pokud možno stejného zrna.

Není-li čisté hlíny a písku, je možno užiti roztlučené a proseté škváry. Hlavní podmínkou je, aby vrstva byla snadno prostupná vzduchu i vodě, a aby nezadržovala mnoho vody, jíž nutno připravené jámy často polévat.

Střídání zalévání a odvodňování vyvolávají velkou cirkulaci vzduchu, jíž je dřevo přímo neb nepřímo podrobeno oxydaci. Zkušenost učí, že ještě lepších výsledků bylo obdrženo, přimíšeno-li do země as 2% vápnodusíku neb amoniakálně soli a nehašeného vápna. Je dobře pokryt povrch děr jemným pískem neb pytlovinou, aby se zabránilo vybavování čpavku na povrchu.

Dřevo se barví tak v celé síle a dosti rychle. Dub, pak buk, olše a bříza se patinují nejsnáze a nej krásněji. Dobře se také procedura daří s modřínem, americkou jedlí a smrkem obyčejným.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1911, autor Š.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
24. ledna 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.