Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   obchod Bejvávalo.cz   •   magazín Příroda.cz   •   originální samolepky Pieris.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na obrázky DraGIF.cz

Proč parníky nezpůsobily konec provozu velkých plachetnic?
původně vyšlo: Epocha 1902, autor J. M-r.

Parní stroje přinesly lodím řadu výhod, přesto se ale dále stavěly a na moře vydávaly nové velké plachetnice. Proč, na to vám odpoví článek z roku 1902.


Veliké plachetní lodi.

Nesmírné užití parního stroje jakožto prostředku, jenž dnešní námořní ocelové kolossy prohání rychlostmi dříve netušenými po hladinách okeanů, nemělo naprosto za následek zánik lodí plachetních, jak by se domníval mnohý nadšenec pro pohon všeho možného »parou a elektřinou«.

Máť práce, kterou vykonávají živly samy, v tomto případě vítr, tu nenahraditelnou vlastnost, že je zadarmo. Je sice pravda a nutné faktum, že počet lodí plachetních oproti parním percentuelně velice poklesl a stále dosud klesá, leč na druhé straně zase staví plavební společnosti s nemalým prospěchem plachetníky velikých rozměrů pro námořní dopravu nákladů, u nichž nezáleží na delší nebo kratší dodací lhůtě.

Jak jsme již měli příležitost na tomto místě ukázati, jeví se v námořní světové dopravě snaha po nahražení velkého počtu menších plachetních nákladových lodí menším počtem plachetníků o rozměrech však ohromných.

Jsou to hlavně obchodní loďstva francouzské, americké a německé, jež se mohou vykázat nákladními plachetníky o velmi velikých nosnostech i rozměrech. Jmenovitě posledně jmenovaný stát, náš soused, jenž se obřími kroky žene za velmocenským postavením a panstvím i na vodě, je to, jenž se může chlubiti i majetnictvím největších dosud vůbec postavených námořních plachetníků.

Jednou z těchto lodí byla »Maria Rihmers«, pětistěžňová barka o 115 m délky a 6000 tunách nosnosti, která však zahynula na své prvé cestě roku 1893.

Podobného druhu jest jiný stávající plachetník »Potosi«, rovněž barka pětistěžňová, jehož délka obnáší 120,1 deplacement (váha jím vytlačené vody) 8580 T a čistá nosnost 6150 T; plocha rozvinutých plachet (celkový plachtový areal) měří 7400 m².

Největší však z plachtových lodí světa je nedávno postavená »Preussen«, jejíž vyobrazení přinášíme, spuštěná na vodu v červenci 1902. O velikosti její poučí nás vedle fotografie některá data. Délka lodi »Preussen«, vyzbrojené rovněž pěti stožáry, měří v největším svém rozměru 133,5 m, šířka 16,4 m, výše od paluby až po nejnižší bod lodi pak 16,25 m\ při největším ponoru 8,23 m činí její deplacement 11.150 T a čistá nosnost asi 8000 T.

Než i rozměry některých detailů lodních jsou pro nás vnitrozemce překvapující. Tak na př. obnáší tlouštka kotvového řetězu 65 mm, váha hlavní kotvy 3850 kg. Stěžně, jež jsou nýtovány z ocelových plechů jako kotel, měří u paluby 900 mm v průměru ; vodorovná rahna spodní jsou rovněž nýtovaná, a při délce 31,2 m mají průměr 640 mm. Ještě nejvyšší (tedy i nejkratší rahna jsou dlouhá 16 m).

Měříme-li výšku hlavního stěžně od nejspodnějšího bodu lodi pod vodou až ke hrotu tyče, na níž je připevněna vlajka, dostaneme míru 68 m, tedy ještě o několik metrů větší než výška pražské rozhledny na Petříně.

Plachty, jež jsou 43, mají aral 5560 m ; jakou spletí lan a provazů je toto plachtoví ovládáno, dovedeme si sotva učinit pojmu, zvíme-li, že celková délka lanoví obnáší zde 31 km (kilometr!) mimo reservu v délce 3000 m — vzdálenost to asi z Prahy do Českého Brodu.

Mimo tyto dva plachetníky, jež náleží hamburské plavební společnosti F. Laeisz, a na něž právem nutno poukázat jako na znamenité kousky německého lodního stavitelství, nalézá se z řady podobných obrovských plachetníků tou dobou na vodě šestistěžňový skuner americký »G. W. Wels« a ve stavbě v loděnicích bostonských dále skuner dokonce o sedmi stožárech, jehož délka obnáší 133 m, deplacement 10.000 T a jehož plachet (13.400 m²!) obsluhu má vykonávat pouze — 19 mužů.



původ historického článku:
Epocha 1902, autor J. M-r.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
6. srpna 2018



Debata k článku 'Proč parníky nezpůsobily konec provozu velkých plachetnic?'






Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2018 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty:

Zajímavé odkazy: Webhosting, Aplus Hotel - levné ubytování v Praze

Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.