Měly by děti chodit naboso?

Kluci.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Mají chodili děti bosy?

Není nikterak třeba, abychom byli přívrženci Kneippova učení a otázku tuto kladně zodpověděli. Přirozený pud, zhostiti se nevolného šatu, vězí již v dítěti.

Nebylo by moudré, pud tento potlačovati, neboť kam nemůže vzduch a slunce, tam přichází lékař. Nejlepším prostředkem proti pocení nohou a kuřím okám jest chůze na boso. Nejpřirozenějším prostředkem k docílení pěkné nohy jest chůze na boso a také k uvarování se studených nohou a nemocí z toho pocházejících není prostředku lepšího.

Místo toho, abychom veškery výhody chůze na boso vyjmenovali, důtklivě matkám radíme, aby jednou svým dětem požitek běhání na boso poskytly, poznají k plnému svému uspokojení dobrý účinek. Nesmí se arciť zapomenouti každodenní mytí nohou, než děti jdou spat.

Zajisté každá matka, jejíž děti vždy obuty chodí, pozorovala, s jakou rozkoší si bosy proskakují, když na chvilku se jim to dovolí. Zdá se spíše, že to nešťastné třídění společnosti na chudé a bohaté jest toho příčinou, že děti rodičů zámožnějších jsou zbaveni rozkoší choditi po jistý čas bosy a to proto, že jen děti chudé chodí bosy. A následek toho jsou různé mozoly a kuří oka, tito trapičové »lepších« tříd.

Proto pryč s předsudkem, touto zlou modlou! Známe zámožného nájemce dvorů, jehož děti v létě chodí bosy, jako děti jeho čeledínů; nic si z toho nedělá, že se mezi sebou k nerozeznání pomíchají. Šťastné to dítky!