Jak byli trestáni nepoctiví pekaři? Přísněji, než myslíte!

Malé pečivo — velké mučivo.

Malé pečivo — velké mučivo.
Obraz L. Nováka.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz.

Není to sice jedna z pověstných sedmi ran egyptských — takové malé pečivo, ale původu jistě prastarého. Naše píseň odbývá činnost pekařovu známým stručným, ale lapidárním výrokem:

»Pekař peče housky,
uštipuje kousky,
pekařka mu pomáhá,
uštipujou oba dva.«

A náš Amos Komenský stýská si už docela povšechně: »Vše jsou šeří, vše pekaři,« to jest, všickni jsou šediví, všickni jsou špatnící!

Ale jindy se ani pekařů nebáli — upekli jim sami »oplátku« — neponechávajíce to, jako my, samému Pánubohu.

Chopili se milého pekaře, který setrval zatvrzele při bludu svém a pekl pečivo stále menší, nedbaje na napomenutí, kárání a pokutování, přivlekli jej na pranýř, a tam dálo se mu, jak viděti na našem obrázku: svázali mu ruce, ověnčili jej slamou z jeho pometla, propíchli mu uši a vytáhli jej hezky vysoko na špičky, což působilo jistě velectěnému publiku veliké gaudium.

Malý jeho chléb přibili mu na důkaz jeho viny vedle hlavy. Ale myslím, že ani to pekaře nepolepšilo — taková zapeklá duše!

Nad výborným naším obrázkem českého malíře Ládi Nováka jistě si každý povzdechne: Škoda těch starých, zlatých časů!...

Ale buďme milosrdní: jakýpak trest nyní teprve by pekaře stihnouti musil!