V kavárně.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Příprava kávy

Před vařením kávu drobně umeleme. Vodu bráváme vždy tvrdou k vůli příjemnější chuti. Vaříme buď v hrnku, buď v kavovaru.

Na koflíček silné kávy počítají se skoro 2 dkg pražené kávy; vaříme-li však pro několik osob naráz, bráváme jí aspoň 1 dkg na osobu. Umletou kávu zasypeme, jakmile se voda v hrnku vařiti začíná.

Zasypavše, hned ji dobře přikryjeme a odstavíme na mírnější teplo, kde se klidně dovaří; když se pěna zavařila, odstavíme hrnek na místo vlažné nebo studené, co by se káva již nevařila, ale přece zůstala teplá. Přichycuje-li se pěna i káva na hrnku, napomáháme jim lžičkou, aniž bychom zbytečně ji odkrývali. Převařená káva chutná trpce.

Mnohem chutnější bývá káva pouze spařená. Necháme v hrnku vařiti vodu; zatím umeleme kávu a vsypeme ji do jiného hrnku, nalejeme na ni vařící vodu a rychle vše prelejeme zpět do prvého hrnku, rychle kávu přikryjeme pokličkou a hrnek odstavíme. — Vaříme-li v kavovaru (porcelanovém), hledíme, by cedníček (na nějž kávu dáváme) byl drobný, voda v plném varu a by se nenalila náhle. Hrdélko spodní konvičky ucpeme, pokličky přikryjeme. Před nalitím vody kávu upěchujeme, načež ji polejeme (asi lžicí vařící vody), aby vodou nasákla; později doléváme sice častěji, ale tak, aby voda zdlouhavě kávou protékala.

Slabé kávě dodávají hospodyně kávové barvy, přidávajíce něco kávové náhražky čili cikorky. Přístupny jsou nejvýš fíkové druhy a cikorie čekanková, již vyrábějí z kořene čekanky pěstované. Sušený kořen praží se se slaninou, mele a nechává na vzduchu ležeti, čímž stává se vlhkým, mazlavým a nabývá zvláštní zasládlé chuti. Největší část cikorky nepraží se pohříchu z kořene čekankového, nýbrž z kořene řepy cukrové.

Liebigova káva.

Tři čtvrtiny mleté kávy vaříme s vodou asi deset minut, načež přidáme ostatek kávy, nádobu přikryjeme pokličkou a postavíme na kamna.

Žitná káva.

Pražené žito umeleme jako kávu ve mlýnku a zavařivše je, vaříme, až se všecka pěna zavaří, což trvá asi osm minut. Pak zavaříme buď kávu neb odvar žitný a naléváme jej místo vody na kávu v kavovaru.

Sladová káva.

Vaříme ji podobně jako žitnou, jenže slad se vaří kratší dobu. Upotřebuje se jí jako žitné za přísady ke kávě bílé, nebo jako cikorky i jako kávy (bez přidání kávy asijské).

Bílá káva.

Vaříce bílou kávu nedáváme mnoho vody na nálev, nýbrž více mléka. U silné kávy se dává z polovice nálevu kávového a polovice smetany. Často však se dává skoro plný šálek nebo skoro plná sklenice kávy, smetany pak jen tolik, co by se káva zbarvila; o čemž rozhoduje osobní chut. — Káva ze starší smetany je hustší, ze smetany méně vystálé a čerstvě vařené záživnější a zdravější. K bílé kávě můžeme přidati také do nádobek zpěněnou smetanu, nebo obyčejnou kávu zpěněnou smetanou navrchu ozdobíme.

Káva se studenou smetanou.

Silnou černou kávu nalejeme do láhví, jež dobře ucpeme zátkou a dáme na led; zpěníme smetanu, ocukrujeme ji a postavíme rovněž na led. Potom ji smícháme s kávou, nalejeme do sklenic a ozdobíme ještě trochou pěny.

Káva se podává ve sklenicích nebo v šálkách už smíchána, nebo podáváme konvičky s kávou zvláště a se smetanou také zvláště. Podává-li se káva po obědě v pokoji vedlejším, roznáší jedna osoba kávu v malých koflících na velikém podnosu nebo prkně s prostřeným ubrouskem, druhá pak právě tak nabízí smetanu, mléko, cukr, po případě též jemné rosolky. K černé kávě po obědě podáváme někdy též rum nebo rum a doutníky.

K svačině a k snídaní dáváme ke kávě bábovku nebo chléb s máslem, avšak i rohlíky a jemné pečivo. Při větších svačinách po kávě následují cukrovinky a ovoce; prodloužili se svačina až do večera, připojíme masitou večeři a vína.

Žaludová káva.

Čerstvé zralé žaludy rozřízneme po šířce, dáme je do dřevěné nádoby a polejeme je vařící vodou. Špatné žaludy, které vyplynou na povrch, odstraníme. Po 24 hodinách nalejeme na ně opět čerstvou vařící vodu a dáme žaludy zase na 24 hodiny do koše, aby řádně osákly, načež je usušíme a oloupáme. Jádra upražíme jako kávu, ale jen do světlehněda. Jelikož neobsahují tolik olejů jako káva, přidáváme do upražených kousek čerstvého másla a promícháme je. Na dospělou osobu čítáme 16 g jemně umletých žaludů, jež polejeme 3—4 číškami vařící se vody a povaříme deset minut. (Pro děti stačí po 8 g.) Žaludová káva s mlékem a cukrem je velice chutná, zvláště se doporučuje nervově nemocným a j.

Královská káva.

Nalejeme půl číšky silné kávy, přidáme mnoho cukru a na obrácenou (hřbetem vzhůru) kávovou lžičku lejeme tolik starého koňaku, aby se číška doplnila, načež koňak zapálíme.