Jak funguje parní lokomotiva bez hořícího uhlí a topeniště?

rubrika: historické články / železnice, původně vyšlo: Epocha 1903, autor J.J.
K parní lokomotivě neodmyslitelně patří topič, uhlí a ohniště. Článek z roku 1903 vám ale popíše, jak fungoval speciální typ parní lokomotivy, která nic z toho nepotřebuje.
Následující text pochází z roku 1903

Parní kotel bez ohniště.

Tyto kotly nejsou novinkou. Již r. 1823 zamýšlel Perkins užiti v praxi kotel bez ohniště, ale teprv Američan Dr. Lamm sestrojil r. 1872 takový kotel, jejž užil na pohon silniční lokomotivy. V Evropě sestrojil prvé kotly toho druhu francouzský inženýr Léon Francq roku 1875, a v Německu G. Lentz.

Princip těchto kotlů spočívá v následujícím. Je známo, že určitému tlaku nasycené páry — to jest páry, která se nalézá nad vodou, ze které povstala — odpovídá určitá její teplota. Naplňme nádobu — kotel — horkou vodou a parou vysokého napjetí ; teplota vody nechť se rovná teplotě páry. Odvedeme li nyní část páry z parního prostoru, zmenší se tlak páry a tlaku tomuto odpovídá též menší teplota, než byla původě.

Pára je však pořád nasycena, neboť je ve styku s vodou; proto musí teplota vody klesnout. Odvádí se tedy vodě teplo, a jež se využitkuje na odpařování vody. Tak se doplňuje obsah páry z vody, při čemž ovšem její tlak (a tedy i teplota) neustále klesá. Konečně dosáhne tlak páry takovou hodnotu, že se už nemůže upotřebit. V kotlu zbylo jisté množství vody a páry, a má-li být kotel opět schopný práce, nutno ji znova naplnit parou patřičného tlaku a vodou příslušné teploty.

Plnění takového kotlu se děje ze zvláštního kotlu stabilního, ve kterém se tvoří pára vysokého napjetí obyčejným způsobem — topením pod kotlem. Z tohoto kotlu se vpouští pára do kotlu plněného, bez ohniště. Ta se z části kondensuje, z části přechází do parního prostoru. Plnění přestane, až je v obou kotlech stejný tlak. Nyní je opět kotel připraven ku práci.

Takovýto kotel bez ohniště — tedy vlastně reservoir na páru a vodu — možno užit jako lokomotivní kotel v místech, kde se je třeba obávat nebezpečí požáru z jisker lokomotivního komína, a kde není možno užit pohon elektřinou nebo stlačeným vzduchem ; ovšem že výkonnost takovéto lokomotivy je co do času omezená.

Takovýto stroj byl vystaven na předloňské Důsseldorfské výstavě a budil ovšem všeobecnou pozornost, hlavně neodborníků. Váha jeho obnášela 22¼ T, plnění trvalo asi 15 min.

Sluší vzpomenouti, že lokomotiva taková, která se dá s výhodou užiti při seřaďování vlaků, vyžaduje pro svoji obsluhu pouze jediného muže, strojníka, neboť topiče tu netřeba.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1903, autor J.J.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
1. července 2018


Diskuze k článku „Jak funguje parní lokomotiva bez hořícího uhlí a topeniště?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nejčtenější články
za posledních 30 dní

Nákupem na Hapík.cz
podpoříte chod našeho serveru




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.