Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Ve Vídni propukla epidemie moru. Její původce je nečekaný!

původně vyšlo: Besedy lidu 1899, autor dr. Jan Svoboda.
Morové epidemie nepropukaly jen v dávném středověku. Článek z roku 1899 vás seznámí s tím co je to mor, jak se šíří a jak se morová epidemie dostala do Vídně.


Kapitola o moru.

K milionové rakouské metropoli Vídni upírají se nyní zraky celého světa. Příčina toho jest strašná — ve Vídni objevil se mor, nejstrašnější to metla člověčenstva, při jejímž pouhém vyslovení přechází mnohému mráz po zádech.

No — bohdá nebude tak zle. My u nás se aspoň moru báti nemusíme, ale proto přece aspoň hezky z daleka o něm si pohovořiti, jest nyní otázkou zajisté nejčasovější.


Co jest to vlastně mor?

Morem zove se v starověku a v ústech obecného lidu ještě v středověku ono těžké, smrtonosné onemocnění, akutní nákaza, jevící se zvláštními nádory a vředy a podobná onemocnění tyfem neb snětí slezinnou.

Nemoc tato známa byla již v starověku; epidemicky vyskytovala se nejčastěji v Syrii a Egyptě, a v šestém století po Kristu pod jménem moru Justinianova rozšířila se po celé Evropě. Ve středověku řádila morová epidemie často a černá smrt ve století čtrnáctém není nic jiného nežli strašná rána morová. I později byla v Evropě dosti častým hostem; objevujíc se po různých místech a zhubivši často statisíce lidí opět mizela.

Ani v Čechách nebýval mor hostem řídkým byv sem zavlíkán z krajin okolních, nejvíce z Uher. Nejstrašněji řádil mor v Čechách jak známo za bezkráloví r 1281, jsa spojen s děsným hladem, jenž trval od nového roku až do polovice léta 1282. V Praze samé zemřelo na 20.000 lidí, v celé zemi prý na 600.000, na tehdejší dobu ovšem příšerně to velká část.

Kronikáři líčí nám neslýchané hrůzy metly té, kdy nebylo, kdo by pochovával mrtvé a rodiče z hladu vlastní děti vraždili a požírali. Jiné strašné mření morem nastalo za Karla IV. r. 1348; tehda byl to pravý východní mor druhu nejhoršího, povahy nad míru nakažlivé; ale Čechy přece »milosrdenství božím« ušetřeny od přílišného rozšíření nákazy té. Roku 1363 a 64 za Jiřího z Poděbrad řádil mor opět v Čechách, při čemž moho pánů a šlechticů českých pomřelo. Později za válek třicetiletých řádil mor v Čechách po zvůli brzy více brzy méně a nikdo mu nebránil a jej neobmezoval.

Hlavní vlastí moru jest Egypt a Syrie, odkud čas po čase se šířil po okolí. Za naší paměti řádil mor v zimě 1878—1879 v obvodí Volhy v gubernii Astrachanské, byv sem zavlečen z Persie; tehda to byla kozácká ves Vetljanka, jež se stala v ohledu tom smutně pověstnou, neboť v ní zemřel morem každý šestý obyvatel. Dalšímu jeho rozšíření zabráněno přísnými, začasté i krutými zdravotními opatřeními.

V čerstvé paměti dosud jest propuknutí moru roku 1896 v městě Bombayi v Přední Indii, kamž zavlečen z čínského Hongkongu. Počet zemřelých strašnou touto nákazou stoupal nejvíce v měsících listopadu a prosinci, dostoupil vrcholu v prvních dvou měsících r. 1897 a klesal od března; zde se dokázalo, že mor nešíří se zpravidla ani vzduchem ani vodou, ale jen přímým stykem s lidmi nakaženými ; člověk sám tvoří přenášeče moru.

Mor drží se tvrdošíjně některých domů a nešíří se jako jiné nemoci nakažlivé rychle po celém městě, ale jde zvolna od domu k domu. A jakmile lidé takovýto nakažený dům opustí, přestává nebezpečí nákazy od lidí zdravých, i když tito, jako tomu bývalo zhusta právě zde v Bombayi, odeberou se do nemocnice k ošetřování svých příbuzných morem zachvácených. Vlastní příčinou rozmáhání se moru v Bombayi byly neuvěřitelně nečisté domky domorodců, v nichž bydleli stísněni do těsných, dusných, tmavých, nikdy nevětraných místností.

Mor bývá vůbec hostem z pravidla toliko v peleších bídy a nečistoty. Faktum jest, že v Bombayi čtvrt Evropanů, oddělená od čtvrti domorodců, moru propadlé, toliko úzkým průplavem, morem zůstala úplně ušetřena, že tam nezemřel morem člověk jediný!

Tento mor indický sloužil také k důkladné analyse moru a k potvrzení objevů východo-asijských lékařů Yersina a Kitasata, již v Hongkongu r. 1894 odkryli původce moru — drobného morového bacilla, jenž má podobu kratičké hůlky se zakulacenými hranami a vlastního pohybu postrádá. Zbarví-li se anilinem, jeví se na obou koncích zbarvení silnější než v prostředku. Bacillus tento objevuje se ve velikém množství v nádorech žlaz, zřídka v krvi, kde se toliko naskytá při zcela těžkých případech, jež končívají brzkou smrtí.

K bedlivému studiu vyslala vláda rakouská do Bombaye zvláštní odborníky, ale to právě, bohužel, jak známo, bylo nyní příčinou vídeňské katastrofy.


Původní zdroj historického článku:
Besedy lidu 1899, autor dr. Jan Svoboda.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
25. června 2018


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.