Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Zajímavé rozdíly mezi americkou a naší železnicí
původně vyšlo: Vynálezy a pokroky 1904, autor neuveden.

Jak na tom byla na začátku minulého století americká železnice s přesností jízdy na čas, nebo jak byla v Americe omezená maximální rychlost vlaku? To a další zajímavé informace vám přiblíží historický článek z roku 1910.


Drobnosti z amerického dopravnictví.

Je zajisté známo, že ve Spojených státech severoamerických není rychlost vlaků nijak zákonité omezena. Jsou tam ovšem jiné poměry. Trati jsou velmi solidně stavěny, ponejvíce přímé a vykazují poměrně málo a malé stoupání.

Důležité trati jsou čtyřkolejné, ostatní dvojkolejné. Jednokolejných je málo a jsou to vesměs trati podřízenějšího významu. Kolejnice jsou těžké (1 m váží as 54 kg (1 yard 100 až 110 liber), pražce dřevěné a velmi hustě položeny. Styky kolejnic jsou správné, vozy výtečně sestrojeny, takže jízda je pro cestovatele i při největší rychlosti velmi příjemná. Evropské báchorky o americké špatné vrchní stavbě, ledabylo stavěných vozech atd. jsou nesmyslné.

Že poměry v této zemi všech možností a nemožností se nemohou s našimi ani srovnat, vidíme tam při každé příležitosti. Stůjž zde na doklad toho několik zajímavostí, které se vesměs týkají dopravy železniční. U nás není dovoleno, jak zajisté každý ví, aby vlak přijel do stanice na př. o 8 minut dříve než je doba určená jízdním řádem, jak tomu bylo u jednoho rychlíku dráhy N. Y. C. & H. R. R.*)

Jelikož strojvedoucí není vázán na určitou největší rychlost, hledí na druhé straně zpoždění nahraditi za každou cenu, a tu dostupuje mnohdy rychlost dopravní značných hodnot. Zastávky rychlovlaků na podřízenějších stanicích jsou kratinké. Ano je dokonce velmi častým zjevem, že vlak ještě ani nezastavil, cestující vyskáčí, jiní zase naskáčí do vozů, a vlak jede opět dále.

Zajímavou episodu pozoroval pisatel v jedné stanici při jízdě ze Cincinnati do St. Louis na dráze B. & O. R. R.**) Bylo kolem poledne, a rychlovlak, který byl mimochodem řečeno v Cincinnati pro nával cestujících v několika minutách sestaven, takže odejel asi 10 minut za rychlíkem normálním, neměl restaurační vůz. Nebylo tudíž divu, že všechno se vyhrnulo v oné stanici, kde byla snad zastávka 3 minuty, z vozů a spěchalo do okolních hostinců pro občerstvení. Když uplynula doba zastávky, počal se vlak pohybovati.

Drazí čtenáři, to byla podívaná! Vlak již nezastavil, ale kde kdo, každý — i úředníci! — pomáhal opozdilcům do vozů. Již jel vlak dosti značnou rychlostí, když z jednoho hostince u silnice vyběhl zapomenutý cestující bez kabátu, bez vesty, nesa v náruči několik lahví bídného amerického piva. Pelášil co mu nohy stačily, způsobuje tak upřímnou radost všem cestujícím ve vlaku i na nádraží. Nikdo za ním neběžel, aby ho zadržel, ani úředník ani strážník. Ti by mu spíše pomohli. Cestující skutečně doběhl, neboť vlak musil na opravované trati značně zmírniti jízdu, a hrůza — nebyl trestán.

Jiný případ. Americké dosavadní vozy osobní jsou sice pěkne stavěny a uvnitř vzhledně zařízeny (až na spousty prachu), ale pro rychlé vstupování a vystupování nejsou při své velikosti praktické. O výstave v St. Louis byl na drahách ve velkých městech tak velký nával, že dvéře na obou koncích vozu nestačily. Aby se tedy dělo naplňování vozů »americkou rychlostí«, užilo se ke vstupu oken. Těmi byla podávána do vozů nejen zavazadla, ale také cestující. Jeden přítel druhého vysadil, a třetí, který byl již ve voze, vtáhl ho dovnitř. Úředník, který to pozoroval, popadal se smíchy za boky.

Jsou zde pověděny jen některé železniční maličkosti, ale illustrují dobře rozdíl mezi evropskou úřednickou svěrací kazajkou a volným americkým kabátem. A ku podivu! Jsou tam lidé tací a ve mnohých ohledech lepší než u nás.

Po této vložce obraťme pozornost k nejrychlejšímu snad vlaku světa, jehož jízda jest udána jízdním řádem. Podotýkáme předem, že rychlost tohoto vlaku i jiných rychlíků dostupuje v četných zvláštních případech — na př. při opoždění, u zvláštních vlaků, které jsou vypraveny na př. na hašení požárů a pod. — mnohem větší hodnoty. Vlak tento nazývá se »Atlantic City Flyer« ***) a jezdí na dráze »Philadelphia and Reading Railroad« mezi Camden a výletním i lázeňským městem Atlantic City. Vzdálenost tato měří as 89,3 km a je proběhnuta bez zastávky— dle jízdního řádu — v 50 minutách. Je tudíž střední hodinová, rychlost 107,16 km. Břemeno za tendrem je kol 200 až 300 tun. Ve zvláštních případech ujede se tato dráha ještě v kratší době. Tak r. 1902, kdy byli angličtí konstruktéři a odborníci železniční na studijní cestě ve Spojených státech, měřil čas ten pouze 46½ minuty. Vlak sestával z několika vozů, které vážily (prázdné) 208 tun. Střední rychlost hodinová byla tedy o něco větší než 115 km. Část dráhy v délce 56 km byla projeta střední rychlostí 131 km v hodině. Dle toho byla největší rychlost, jakou vlak dosáhl, odhadnuta na 138 km v hodině.

Naše vyobrazení, kterým tento článek doprovázíme, předvádí jednu lokomotivu, která dopravuje rychlíky z Camden do Atlantic City. Lokomotiva tato byla zhotovena v továrně Baldwinově. Je to — jak z obrazce patrno — čtyřválcová - lokomotiva compoundní. Pístní tyče obou válců jedné strany, jež jsou uspořádány nad sebou, účinkují na jeden křižák. Oba válce mají jedno pístové šoupátko. Tato konstrukce pochází od S. M. Vauclaina, jenž je chéf-konstruktérem továrny Baldwinovy, a je typickou pro lokomotivy této továrny.

Co do uspořádání náprav je tato lokomotiva t. zv. typu »Atlantic«. Průměr spřažených kol měří 2134 mm (7 stop). Výhřevná plocha kotlu je 237 m² z nichž připadá na pec 153 m². Effektivní tlak páry činí 15,8 kg/cm². Váha lokomotivy vyzbrojené jest asi 77 tun, váha tendru 49 tun. Adhaesní váha, t. j. váha připadající pod kola spřažená, činí 39 tun.

*) Zkratka dráhy: New York Central and Hudson River Railroad (čti: ňu jork sentrl and hödsn rivr rélród).
**) Zkratka dráhy: Baltimore and Ohio Railroad (čti: bóltymór end ohajo rélród).
***) Čti: atlantyk sity flajer, a dále: filadelfija end rídyng rélród; kemdn.



původ historického článku:
Vynálezy a pokroky 1904, autor neuveden.


datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
20. června 2018



Debata k článku 'Zajímavé rozdíly mezi americkou a naší železnicí'









Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2018 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty:

Zajímavé odkazy: Webhosting, Aplus Hotel - levné ubytování v Praze

Chcete zde být také uvedeni? Kontaktujte nás.