O budování parní úzkorozchodné dráhy Smečno-Slané a dalších českých úzkokolejkách

Stavba malodráhy Smečno-Slané.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Úzkokolejná dráha Smečno-Slané.

Rozsáhlý obor technické práce, dopravnictví v nejširším smyslu, vykazuje v naší vlasti dosud mnohé nedostatky, které se teprve v poslední době začínají poněkud napravovat.

Mají sice Čechy, jmenovitě severní část, množství železných drah, a jsou tam kraje, které hustotou svojí železniční sítě soupeří s nejvyvinutějšími evropskými zeměmi v tomto ohledu, ale naproti tomu celá jihovýchodní čtvrtina této země je téměř bez železnic, rychlíkové spojení hlavního města naší země s velkoměsty sousedních zemí je velmi nedokonalé, jízdní sazby jsou drahé a zařízení vlaků dosud velmi nedostatečné.

Máme soustavu řek, které směřují všechny ke středu země, aby pak jediným proudem odvedly své vody za hranice, ale k upravení a zplavnění této tak znamenitě rozložené vodní sítě přikročeno teprve v nejnovější době. Naše silnice s ohledem na jich vhodnost pro vozbu motorovými vozidly a velocipedy nelze s upravenými veřejnými cestami jen sousedního Německa ani srovnávat. A podobných stesků je celá řada.

Dnes si však chceme povšimnout jedné podrobnosti našeho dopravnictví, a to dopravy hromadných nákladů na menší vzdálenosti, jehož důležitosti se u nás dosud nevěnovala pozornost téměř žádná.

Až do nedávna neznaly správy našich velkých hospodářských podniků, statků, cukrovarů, lomů, cihelen atd. — ať byly podniky ty sebe větších rozměrů — jiných do- pravních prostředků pro různé suroviny a výrobky, než zvyklých povozů tažených po silnici koňmi neb voly. Za potahy ve větším podniku vydají se ročně ohromné summy peněz aniž by se přemýšlelo o tom, zda by nebylo možno nahradit tuto vždy pomalou dopravu něčím dokonalejším. Po vzoru ciziny počínají si však v nejnovější době pomalu ale jistě klestit cestu dopravní prostředky nepoměrně levnější, kterými jsou bez odporu malodráhy.

Jsou to železné dráhy pro dopravu zboží v téže úpravě jako naše normalní železnice, jen provedené jaksi v menším měřítku, s menším rozchodem kolejnic a ovšem bez nádraží a celého složitého výkonného personalu.

Prvou takovou úzkokolejnou malodráhu v Čechách si zřídila r. 1899 správa cukrovaru knížete Alexandra Thurn-Taxisa na svých panstvích mezi Loučení u Nymburka a Dobrovicemi u Mladé Boleslavi pro dopravu řepy z polí do dobrovického cukrovaru. Celá tato soukromá dráha má délku 10 km; vozbu na ní provozují dvě lokomotivy celkem o 125 HP a 50 malých nákladních vagonů.

Také správa cukrovaru Děpolta hraběte Černína v Dymokurech v sousední krajině si postavila r. 1902 pro dopravu řepy svoji úzkokolejnou dráhu dlouhou 10 km, na níž pojíždí lokomotiva s 30 menšími skříňovými vozy; letos prodloužena tato dráha o dalších 6 km.

Rovněž letošního roku zřídila správa cukrovaru D. Blocha v Dětenicích 9 km dlouhou úzkokolejnou dráhu pro dopravu řepy, hnojiva a veškerých hospodářských výrobků s vagony pro potah zvířaty.

Malodráha Smečno-Slané.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

A právě v této době dokončuje podnikavý kavalír Jindřich hrabě Clam-Martinic úzkokolejnou dráhu vedoucí ze Smečna a Šternberka do Slaného v délce 15 km, která spojuje rozličné panské podniky, jako cukrovar, pivovar, uhelný důl atd. a slouží také pro dopravu řepy z polí do cukrovaru a rozvoz řízků z cukrovaru. Tato dráha, na niž dva pohledy podávají naše vyobrazení, razí si cestu polmi, lesy i skalami, vede jednou zásekou, vlekouc se podruhé zas po náspu, až se konečně sdruží se silnicí, kterou provází až do nádraží ve Slaném.

Lehký profil kolejniček, jichž běžný metr váží z části 12 kg, z části 10 kg, je pokládán na dřevěné pražce a tvoří trať, která svojí stavbou nezadá dráze normálně rozchodové, jenže jest jejím drobnějším vydáním. Pro tuto kolej se zpotřebovalo 30.000 kg kolejnic a 25.000 pražců ; pozemní práce a odkopávka skály obnášely okrouhle 80.000 m³. Vozový park této dráhy obsahuje 50 dřevěných skříňových vozů stavěných o nosnosti po 5000 kg, a pro obsah po 5 m³, jež tvoří vlaky tažené dvěma parními lokomotivami o 60 HP.

Pohlednem-li od Přelič na část trati, která tam vede po náspu a přetíná les, za nímž se v pozadí malebně vyjímá Smečenský zámek, a objeví-li se nám právě na trati maličký vlak, jenž u porovnání s normalními železnicemi vypadá jako hračka, mimoděk se této miniaturní železnici usmějem. Leč když povážíme, že tyto vozíky obsahují 5 tun nákladu, a vidíme-li jak energicky si stroj razí cestu zátočinami trati do vrchu, tu začnem počítat, kolik vlastně silničních povozů by bylo třeba na odvežení nákladu takového vlaku.

Uvážíme-li pak, jak veliké summy musilo panství tak rozsáhlé, jako je Smečenské, vydávat ročně za dopravu pomocí potahů při tak velkých vzdálenostech a při nesjízdnosti půdy v dobách deštivého počasí, objeví se nám výhody, jež dráha taková skýtá, rázem pochopitelnými. Tak se na příklad dováží prozatím na části trati dlouhé 3 km cukr a nazpět řepa, vápenec, uhlí a jiné suroviny denně v úhrnné váze 360.000 kg, kteréžto množství by jinak zaměstnalo 40—50 potahů celý den a to při dobrém stavu silnice.

Nutno též poukázat na tu okolnost, že veškeré přírodní překážky, jako špatné počasí a poměry území, jež upotřebení potahů bud' ztěžují neb dokonce znemožňují, při upotřebení úzkokolejné dráhy s pohonem lokomotivním naprosto odpadají.

Projekt a trassování úzkokolejné dráhy Smečno—Slané jakož i všech drah výše zmíněných vypracovala firma Orenstein & Koppel v Praze-Libni, která pro ně též dodala veškeré dopravní prostředky, jako koleje, vozy a lokomotivy a řídila i úpravu celé trati. Zemní pak práce spojené se stavbou celé dráhy provedla firma Husák & Procházka, stavitelé na Kladně.

Uvedené zde příklady jsou dobrým příkladem prosperity úzkokolejných nákladních drah, který u hospodářských podniků větších rozměrů vyvolá zajisté značný zájem a povzbudí k následování; lze též očekávat, že si interessenti, jichž jest u nás velmi mnoho, nedají ujiti příležitost, aby si některý ze vzpomenutých zde objektů za účelem informace neprohlédli, k čemuž jim dotyčné správy zajisté neodepřou své svolení.