Pivo: kolik bychom ho měli pít a je pivo nápoj nebo jídlo?

Restaurace.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Pivo.

Jest pivo nápoj a nebo potrava? Živí pivo člověka a neb jen žízeň hasí? Dělá pivo člověka silným a neb jen tučným?

Tyto a podobné otázky zajisté již mnohému na mysl vstoupily, když v hospodě seděl při sklenici červené tekutiny, kteréž v Čechách sládci dle výkazů ročně navaří asi 5 milionů věder, to co převaří, nepočítaje.

Abychom vlastnosti piva seznali, jest třeba ohlednouti se dříve po látkách, z kterých se pivo připravuje. Látky tyto jsou, jak každé dítě ví, ječmen a chmel. Ječmen jest zrno obilné, v kterém se nalezá škrob a lepek. Klíčí-li ječmen, proměňuje se škrob jeho v cukr a to jest také hlavní účel připravování sladu. Vaří-li se rozemletý slad ve vodě, rozpustí se cukr a při tom i část lepku; svařenina tato nazývá se pivem sladkým.

K pivu sladkému přidá se chmel a po vychladnutí kvasnice, které cukr piva sladkého rozkládají v líh, vodu a kyselinu uhličitou. Sládek musí ale kysání piva tak uspořádati, aby při vší své hořké chuti přece ještě zásladlé bylo, totiž aby se v něm částka cukru nerozložená udržela.

Pivovar.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Dá-li se 100 liber piva do horka, až se z ného všechna voda odpaří, ostane ze všech jen asi 4—8 liber látek pevných, které se skládají z cukru, z klovatiny, z lepku v pivě rozpuštěného, z chmeloviny a několika solí minerálních. Tu nutno činiti rozdíl mezi pivem na svrchní a mezi pivem na spodní kvasnice připravovaným. Mládinka, čili sladký odvar sladový může se nechati kysati spůsobem dvojím; buď za tepla a rychle, při čemž vystupují kvasnice úsilným vyvinováním kyseliny uhličité na povrch tekutiny — kvasnice svrchní, a neb za studena a ponenáhlu, při čemž vylučují se kvasnice na dně kádí — kvasnice spodní. Prvním spůsobem nabývá se piva lehkého, jež zoveme obyčejným, druhým spůsobem připravují se piva těžká, tak zvané ležáky.

V pivu obyčejném zůstalo při rychlém kvašení něco lepku a cukru; v pivu pak těžkém, čili jak v Praze říkáme, bavorském, proměnily se látky tyto dlouhým a dokonalejším kvašením na mnoze v líh a kyselinu uhličitou; z příčiny té chová v sobě pivo bavorské více líhu a kyseliny uhličité, pivo pak obyčejné více lepku a cukru.

Z toho již každý pozná, že pivo obyčejné jest výživnější, ačkoliv co do účinků opíjejících slabší, pivo pak podkvasné při stejném sypání, že méně v sobě chová látek výživných, třebať byl účinek opíjející pro větší množství líhu mnohem značnější. Ostatně může býti i pivo těžké výživnější než pivo lehké, když totiž obsahuje větší množství látek pevných; záleží tu mnoho na přípravě a ještě více na — sypání.

Poněvadž součástky piva obyčejného podobají se látkám v moučné potravě obsaženým, tedy jest patrno, že není pro nás pivo pouhým nápojem, nýbrž i potravou. Ovšem není pivo tak výživné jako mléko, jehož pevné součástky obnášejí asi 13%, ale naproti tomu obsahuje pivo vedle 4—8% látek pevných ještě líh, který jak později uvidíme, také má pro člověka zvláštní důležitosti. O působení piva na krev a na mozek promluvíme při kořalce, která, co se líhu týče, jeví účinky mnohem určitější a značnější.

Chmel má v pivě trojí účinek.

Předně mu dodává příjemné zahořklé chuti ; za druhé rozmnožuje účinek líhu, totiž opijí a za třetí čistí pivo, které nemůže pak tak snadno zkysati ; pročež kdyby nebylo chmele, nebylo by ležáků. Nej hlavnější látky v chmelí jsou jakási silice, pak pryskyřice aromatická a konečně látka hořká. Účinek chmele na tělo lidské jest tedy posilňující, omamující, čili uspávající a poněkud i dráždící.

V pivech jest rozdíl velmi veliký a ješto výživnost jejich spočívá hlavně v látkách pevných, jež obsahují, bude i účinek jejich velmi rozdílný; mnohé pivo obsahuje sotva 3% pevného výtahu, jiné 10% a více. Mnozí praví, že jest pivo tekutý chleb lidu ; je-li výrok ten pravdivý, pak jest to chlebíček velmi drahý a neradíme nikomu, aby se ním živi výhradně. Pivo hřeje, ale nešátí, zní české přísloví a jest tomu zajisté tak ; neboť v pevných látkách piva nalezáme nejvýše 12% potravy dusičnaté, za to ale až 85% potravy uhličnaté, z které příčiny účinkuje pivo více na sádlo než na sílu; z látek minerálních v pivě obsažených nej důležitější jsou soli fosforečné. Líhu chovají v sobě naše piva 1—5% a opijí, jak se samo sebou rozumí, tím spíše, čím bohatší jsou na líh.

Kyselina uhličitá sděluje pivu účinek občerstvující a ochlazující. Když pivo stálo delší dobu na vzduchu, vyčichne čili vyvětrá, při čemž ztratilo větší čásť své kyseliny uhličité, která se i na stěny sklenice usazuje v podobě drobounkých bublinek.

Dle zkušenosti a výroků lékařských hodí se dobré pivo za posilu kojícím matkám, lidem slabým, starým a jiným po těžké nemoci se zotavujícím. Dobré pivo jest jaksi studená polívka, která podává tělu posilu rychlou, aniž by se účinek její trávením zdržoval. Dávati pivo dětem silným a zdravým jakož osobám snadno krvacejícím, neb těm, kterým často vstupuje krev do hlavy — nikterak se neodporučuje pro účinky jeho na ústrojí těla lidského.

Denní a hojné požívání piva těžkého objevilo se škodlivé; vodnatelnosť, ranění mrtvicí, úplné seslabení žaludku a jiné choroby očekávají mnohého pijáka. Je-li pivo zlepšeno (?) bud lihem neb kvassií a neb čímkoliv jiným, aby účinek omamující a opijící byl vydatnější, jsou následky požívání tím horší.

Kdo tedy může sobě piva dopřáti, pí je, ale mírně a střídmě, nikoliv pro opijení, nýbrž pro občerstvení a pro posilu; třebať pivo obsahovalo něco málo látek výživných, přece bylo by velmi mylné domnívati se, kde je pivovár, tam že netřeba pekaře.

Víno se rozeznává od piva tím, že nemá výživných látek pevných a proto nesytí tak jako pivo. Skrovně požívané víno oživuje, zahřívá a sílí a hodí se výborně za posilu lidem starým, nikoliv ale za nápoj lidem mladým a krevnatým, jak naše přísloví dí: Voda mladým, víno starým. Lihové účinky jeho podobají se účinkům kořalky.