O cenách potravin.
Není pochyby, že stále stoupající ceny všech životních potřeb a hlavně potravin působí těžké starosti našim hospodyňkám a nebudou se snad hněvati, předložíme-li jim jednou, trochu na první pohled sice nudných, ale zato tím poučnějších čísel o cenách nejběžnějších potravin v roce 1914 a v lednu 1929.
Čísla pro rok 1914 vyňata jsou z nejnovější „Statistické příručky republiky Československé”, vydané Státním úřadem statistickým, čísla pro leden 1929 z letošního únorového sešitu „Cenových zpráv Státního úřadu statistického”, čímž jejich správnost je zajisté plně prokázána.
Pro snazší přehled sestavili jsme ceny do tabulky, v jejímž prvním sloupci je název potraviny, v druhém její cena v roce 1914, ve třetím cena v lednu 1929, Čtvrtý sloupec obsahuje čísla, udávající, kolikrát se její cena zvýšila, v pátem jsou ceny za 1.000 kalorií, které může lidské tělo z určité potraviny zužitkovali, v šestém je množství kalorií, které v potravině koupíme za jednu korunu.
Vysvětlení potřebuje snad jen pojem kalorie. Je to jednotka pro množství tepla, užívaná dříve jen pro oceňování paliv. Jedna kalorie představuje množství tepla, jímž se ohřeje 1 litr vody o 1 stupeň Celsia. Tak na př. levnější uhlí hnědé má jen 3.500—5.000 kalorií, lepší uhlí černé průměrně 7.000 kalorií. Čím vyšší kalorický obsah paliva, tím je toto hodnotnější.
Vědeckým zkoumáním bylo přesně zjištěno, že i hodnota potravin závisí v prvé řadě od množství kalorií v nich obsažených; stejně jako pro paliva, platí i pro ně zásada, že čím více tepelných jednotek obsahují, tím jsou výživnější a hodnotnější. Musíme tudíž i jejich cenu posuzovati podle jejich vnitřní hodnoty měřené kaloriemi a nikoli pouze podle ceny peněžité. V našich poměrech přichází však též v úvahu zdražení potraviny proti době před válkou, kdy poměry byly dlouhým, nerušeným hospodářským vývojem celkem ustáleny. S tohoto hlediska dává nám jasný obrázek čtvrtý sloupec tabulky.
Z přehledné tabulky vidíme, že nejlevnějšími potravinami jsou: brambory, rýže, mouka, chléb, cukr, margarin a vepřové sádlo, z nichž však pouze chléb a cukr dostáváme do kuchyně již k požívání připravené, kdežto ostatní nutno čistiti, upravovati přísadami, vařiti, péci a podobně, což vyžaduje nejen práce (čas jsou peníze), nýbrž i paliva, které též není zadarmo.
Všimneme-li si, jak se cena potravin zvýšila proti roku 1914, vidíme, že nejméně zdražila cibule (6.1krát), cukr (7.5krát), obilná káva (7.7krát), sůl (7.8krát) a brambory (7.9krát). Všechny ostatní potraviny zdražily nepoměrně více. Cena cukru musí ovšem býti uvažována též s ohledem na jeho těžké zatížení daňové, neboť z každého kilogramu cukru platíme státní pokladně Kč 1.99 daní, kdežto ostatní potraviny, kromě alkoholických nápojů, zdaněny nejsou.
Nebýti tohoto zatížení, byl by cukr daleko nejlevnější potravinou vůbec, ačkoli i s daní patří mezi nejlevnější. Kromě toho byl ze všech potravin zdražen nejméně, až na cibuli, jejíž cena je však závislá od sezony a nyní již také od dovozu, kdežto cena cukru je pevná. Uvážíme-li dále znamenité vlastnosti cukru s hlediska lékařského, jeho absolutní čistotu, stravitelnost a schopnost konservační, musíme si přiznati, že na jeho drahotu hubujeme opravdu nespravedlivě.
témata článku:
Diskuze k článku „Proč rostou ceny potravin a jak to řešit?“