Ze života českého poslance

Vlastenecká politika.

Jeden vlastenecký poslanec se vydal na pouť mezi český lid, aby se na vlastní oči presvedčil, čeho je národu nejvíce třeba.

1. „Milostpane, ’dyby nám tak pomohli od té hrozné drahoty, nebo umřeme hladem,“ prosila chudá žena.

2. „Té mojí otročině konec učiň a postarej se, abych také měl kus vlastní půdy“, řekl mu oráč.

3. „Hm, hornici chtějí osm hodin práce. Není divu, to je safraportská dřina...“

4. „A kdy pak už bude, chlape, to sociální pojištění? Mně se zdá, že vás tam popoženeme!“ hartusil mrzák.

5. „Za tři šestaky denné byt živ, to je ovšem těžké! To já rozdám dvakrát tolik na diškrecích...“

6 „Tak sejmi zdá, že náš lid nemá žádného pochopeni pro statky ideální. Ale to nic nevadí...“

7. V parlamentě: „Velectění pánové! Já jsem se na vlastní oči přesvědčil, že celý český národ si v prvé řadě přeje, aby nápisy na nádražním záchodě v Poflákané Lhotě byly oboujazyčné!“