V pařížském restaurantu.
Osamělý, nemluvný host, před ním taková číška asi jako naše na čaj anebo kávu a pod ní hotová pyramida plstěných podložek — to je Čech, zvolá na první pohled každý znalec, zvláště ten, jenž sám něco takového v Paříži zažil.
Naše pivo, pravé »plzeňské« (protože nikdy Plzně nevidělo), prodává se v Paříži jako drahá mast — a pije se s podobnou nábožností. Pravý Pařížan dopřeje si ho málokdy, jen za zcela zvláštních příležitostí, jeho národním nápojem jest absint a víno.
Poněvadž pak pařížští číšníci na více piv zařízeni nejsou, znamenají si množství jich tak, že pod každé přinesené pivo staví novou a novou plstěnou podložku.
A když přijde host Čech a zasadne k němu a okusí, že je aspoň nekřtěné, a pustí se do něho, potom záhy narůstá před ním pyramida ne sice do výšky věže Eiffelovy, ale do rozměrů zcela slušných k nemalému údivu Pařížanů, kteří nechápají, jak toho možno tolik snésti — ale o svém absintu významně mlčí. Však znáte onen rozmarný Herrmannův obrázek o souboji pařížského piva s absintem — a tohle je k němu přímo »důkaz pravdy«.
témata článku:
Diskuze k článku „Jak se v Paříži pije české pivo“
1) Jak zachránit staré maso, které už začalo smrdět? Takhle to dělaly naše…
2) Speciální cyklovlaky, které převážely cyklisty a jejich kola už v roce…
3) Drzý útěk vlastizrádce z vězení, pomáhal mu v tom samotný Bůh
4) Rok 1916: Budou se kvůli válce zdražovat potraviny?
5) Rok 1910: Hrozí nám epidemie cholery? Lékaři u nás objevili první nakažené…