Naše projekty:   originální samolepky na stěnu Pieris.cz   —   magazín Příroda.cz   —   efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Pierre Testu-Brissy, vzduchoplavec jako žádný jiný

původně vyšlo: Epocha 1898, autor neuveden.
Dějiny létání jsou plné zajímavých osobností. Jednou z nich byl Francouz Pierre Testu-Brissy (1770-1829): vzduchoplavec, obchodník a tak trošku baron Prášil své doby.


Revue aeronautická - historické črty

Většina pokusů s apparáty balonovitými, které činěny byly ihned po vynalezení balonu, nemá ceny vědecké. Ani s pokusy první poloviny našeho století nestojí to lépe. Ze všeho jest viděti pouhé tápání ve tmě, touhu po sensaci, výdělkářství a humbug. Samé pěkné věci tedy.

Mezi aeronauty, kterým záleželo v první řadě na zevnějším úspěchu a a po chvále nekritického davu, nalezal se také výtečník Testu-Brissy. Již roku 1786 zabýval se řiditelností balonu. Seznal ovšem záhy, že nedojde k cíli. Jelikož ale touha, ukázati se veřejnosti v celé své záři slávy byla neodolatelnou, vymyslil a provedl také myšlénku v pravdě originelní.

Pořádal totiž plavby balonové koňmo. Aerostat (viz illustr.) měl tvar válcovitý a spojen byl pomocí provazců přiměřenou plošinou pro čtyrnožce-aeronauta. Není známo, že by tyto plavby pro člověka onoho skončily s pohromou. Podivín měl tedy stěstí. Ale zásluhu přičítati lze spíše koni, který patrné měl více rozumu než Testa-Brissy sám.

Zmiňujíce se stručně o pokusu tohoto aeronauta s balonem řiditelným činíme tak, abychom ukázali, jak mistrně uměl náš výtečník — věsiti hejly na nosy svým vrstevníkům. Je to pravý doktor „Prášil“ své doby. Používal balonu kulatého 17 stop průměru s loďkou primitivní formy.

Přes okraje loďky vyčnívala tyč s dvěma „kruhovitými vesly“. Pomocí těchto plácaček činil Testu-Brissy pravé divy, alespoň ve svých referátech. Tak píše na příklad : „Když slunce zahřálo obal a vypařilo rosu která se byla nasadila, stal se balon poněkud lehčím a stoupal. Já ale pomocí svých vesel spustil se na rovinu Montmorenci, abych nabral trochu přítěže. Toto se stalo v 5 hod 26 minut.

Lidé z okolí zvědavě se kupili kolem balonu, a majitel pozemku, žádal na mne náhradu za utrpěnou škodu, pokoušel jsem se, hroze i prose, ale marně. Majitel pozemku nechtěl tomu rozuměti. Volil jsem tedy jiný způsob rozluštění. Vznesl jsem se na novo, ačkoli se ztrátou na únosnosti, neboť klapka u balonu následkem škubání za provaze trochu povolila. Moje vesla ale byla porouchána. a plášť byl mi odňat “ To je vskutku veselá episodka, kterou nám zde Testu-Brissy sděluje. — Že se spustil pomocí svých vesel, je prostě švindl, o kterém nebudeme šířiti slov.

Že měl platit odškodné, tomu se nedivíme. To stalo se českým vzduchoplavcům také, třeba že škoda někdy nestála věru ani za řeč. Ale náš výtečník věděl si pomoci. Němec by řekl: „Er schlug sich in die Büsche,“ to znamená asi tolik, že Testu-Brissy „zmizel v křovinách“, což vzhledem k balonu zní ovšem trochu podivně. Řekněme tedy prostonárodně: Když bylo nejhůře, zmizel i balonem, zanechav pláště. Snad byl příliš opotřebovaný, neboť zajisté, že dříve opatrný aeronaut kalkuloval. Rozbitých vesel nebylo právě škoda, mohl jich asi dobře postrádati.

Popisuje dále, zmiňuje se také o nebezpečí, které přestál během bouřky v oblačné výši. Je toho příliš mnoho, než abychom mohli zmíniti se o věci podrobněji na tomto místě, (Ponecháme sobě, přinášeti později v této rubrice mimo pojednání věcných i malé ukázky dluhu výpravného, neboť víme, že četba taková stává se ve správných dávkách podávaná, dosti vítanou.)

Testu-Brissy byl dle všeho chlapík, který rozumněl reklamě. Na koni podnikal plavby balonem, bez pláště vrátil se, jako Josef od Putifarové, hrůzy bouře popisoval, (třeba toho nezažil), a nepochybně dal si vytrubovati při svých produkcích fanfáry do uší, a opěvovati se poručil tatrmany chantanu za dobré slovo a příslušný bakšiš.

Jedním slovem, byl to chlapík, který dopustil se jenom jediné chyby, že totiž nenarodil se o 100 let později, aby mohl se státi členem bývalé „České společnosti aeronautické“. Historie tím patrně utrpěla. Clio nastane povinnost hledati záplatu, aby díru opět zakryla. Ubohá historie.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1898, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
27. listopadu 2017


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Pierre Testu-Brissy, vzduchoplavec jako žádný jiný


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.