Recept, který si vyžádala válka: chléb ze slámy

původně vyšlo: Česká hospodyně 1915, autor neuveden.
Když v době války dochází všechny suroviny, zkouší se pro nasycení obyvatel i vojáků všechno možné. Článek z roku 1915 vás seznámí s pokusy péct chléb ze slámy.


Zkoušky s chlebem ze slámy.

V nynější vážné době dochází k rozmanitým pokusům, které mají za úkol, zmnožiti lidskou potravu látkami dosud za potravu neužívanými. Hledá a zkoumá se, ale marně.

Není nic nového pod sluncem, a co podnikáme dnes, jistě již před stoletími se odehrávalo. Představme si jen člověka v dávné, dávné, předhistorické době, kdy o dnešní kultuře nebylo ani slechu. Takový přírodní člověk zajisté také zkoušel, ano on musil si v říši rostlinné i živočišné přímo potravu hledati.

Zkoušel sám na sobě, jak to nebo ono se za potravu hodí, a jistě nebyl příliš vybíravý, vždyť pojídal i kořínky. Od kořínků ku slámě, vlastně obilní trávě, není daleko a kdyby byl průběhem staletí poznal, že nejen zrno, ale i sláma sama je výživnou, jistě by ji také byl pojídal.

Že by byl dovedl slámu i vhodně připraviti, dá se s určitostí předpokládati, neboť si věděl rady i s jinými, důležitějšími věcmi. Staletí zde působila, celá pokolení lidská zkoumala, a docílený poznatek je nezvratný.

Sláma výživné hodnoty nemá a míti nemůže, jako každá celulosa. To potvrzují v poslední době i učenci profesor Kleeberser a dr. Wolstädt. Prováděli zkoušky s chlebem žitným, do něhož byla přimíšena mouka ze slámy. Daly se dva díly mouky žitné a jeden díl slaměné.

Výsledek byl, že takový »slaměný chléb« snižuje velmi možnost využíti veškerých ostatních potravin a zvyšuje u těla potřebu látek bezdusíkatých. Jakožto chlebová potrava je slaměný chléb pro lidskou výživu nepotřebný.

Požívá-li se slaměného, míšeného chleba jen polovic a polovic čistého, obilního, nastane i zde pokles využití látek, s čímž ovšem je spojena ztráta těla na váze a zmenšení výkonnosti. Názor některých učenců, že semletím slámy na drobnou moučku dá se i celulosa učiniti stravitelnou, se těmito pokusy nepotvrdil.

Opak je pravdou: přidá-li se mleté celulosy do chleba i jen několik málo procent, snižuje se tím využití bezdusíkatých látek potravin všech, zažívací ústrojí se silně zatěžuje a nastává pozvolné slábnutí tělesného stavu spojené s četnými poruchami při zažívání.


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1915, autor neuveden.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
12. října 2019


Diskuze k článku „Recept, který si vyžádala válka: chléb ze slámy“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozovaný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.