Divadlo.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Veselá a truchlící vdovy.

Z Lisabonu se oznamuje: Lehár si jistě nepomyslel, že jeho „Veselá vdovička“ stane se nejen dobroditelkou stále „potřebných“ divadelních řiditelů, ale i potřebných truchlících vdov.

Před několika dny totiž bylo zde slaveno jubileum padesátého provedeni této operety zvláštním způsobem. Pan Alfons Tavares, čiperný impresario, oznámil matinée při volném vstupu, k němuž přirozeně hrnula se spousta obecenstva.

Když bylo dáno znamení k počátku, zahrál orkestr předehru k „Veselé vdovičce“, načež vytažena opona. Scéna byla sice upravena jako obyčejně, ale novým byl u prostřed stojící veliký stůl s padesáti stolicemi, obsazenými padesáti starými ženami, vesměs vdovami.

Dříve ještě, než se obecenstvo vzpamatovalo, přistoupila představitelka veselé vdovičky v kostýmu neobyčejně svůdném a elegantním k rampě a sdělila publiku, že impresario na oslavu padesátého provedení operetty hodlá obdarovati padesát vdov.

Za zvuků melodií z operetty podáno bylo každé vdově ½ kg masa, bochník chleba, ½ kg špeku a rýže, a kromě toho 100 reisů v penězích.

Zklamání obecenstva změnilo se brzy ve veselou, jímavou náladu. Ve sledu obdržel i impresario svůj díl v potlesku za „dobré“ srdce.

Ale ta dobrota se mu však také vyplatila, neb večer byl dům do posledního místa nabit, díky reklamě, kterou si touto originální hostinou udělal. — „Dobrodiní“ nese úroky!