Železniční pražce: kolik jich potřebují všechny železnice světa?

rubrika: historické články / železnice, původně vyšlo: Epocha 1903, autor —a.
Napadlo vás někdy, kolik je pro výstavbu železniční tratě potřeba pražců? Článek z roku 1903 vám vypočítá celkové množství pražců, které tehdy byly použity na všech železnicích na celém světě. Zároveň se dozvíte, proč se u nás používaly dřevěné a ne ocelové pražce.
Následující text pochází z roku 1903

Železniční pražce.

Roku právě minulého obnášela délka železniční sítě na celé zeměkouli 832.000 km, a úhrnná délka všech kolejí — s ohledem na trati dvojkolejné a na mnohokolejná nádraží — kolem 1,200.000 km; délka kolejnic tedy dokonce 2,400.000 km.

Pro tuto ohromnou délku železničních kolejí zpotřebuje se ovšem též velmi veliký počet pražců, na nichž jsou kolejnice uloženy, a které jsou většinou dřevěné a as 1 m od sebe.

Počet jich obnáší na celé zemi 1200 mill. Toto množství dřeva možno, dobyti z lesa, jenž je velice dobře pěstěn a má plochu 1,200.000 ha, to jest asi plochu Horních Rakous.

Počítaje od doby vzniku této ohromné světové sítě železniční, činila potřeba pražců do dnešního dne asi množství čtyřnásobné, tedy as 4800 mill. kusů, což by odpovídalo lesu pokrývajícímu téměř celé království České!

Naproti těmto ohromným množstvím dřeva zakopaným do vrchní stavby železniční činí počet železných pražců velmi malý zlomek jich počtu celkového; v naší říši totiž jen as l% (ze 48.000 roku 1901), v Německu 19% (z 94.000 roku 1901).

Užití pražců železných staví se — mimo technické příčiny — v cestu u nás i veliká jich cena. Kdežto v Německu stojí pražec takový pouze 7,50 Mk. (asi 8—9 K.), prodává se u nás za 15—17 K., to jest téměř dvakrát dráže.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1903, autor —a.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. září 2019


Diskuze k článku „Železniční pražce: kolik jich potřebují všechny železnice světa?“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.