Mateřství před sto lety: čím a jak krmit novorozence

O výživě kojenců.

Nápadně veliká jest úmrtnost dítek novorozených. Ze 100 případův úmrtí více než polovina jsou kojenci.

Jednou ze hlavních toho příčin jsou mnohé choroby kojenců, jichžto původ dlužno hledati v nepřiměřené výživě v prvních dnech života dětského.

Často lze pozorovati, jakmile se děcko narodí a křičeti počne, že říkají: děcko má hlad, křičí hladem. Ihned proto dá se mu piškotek, cumlíček aneb i něco jiného, aby prý se nasytilo a umlklo. Toť veliká chyba a první prohřešení se jeví právě na dítěti. Dítě narozené přece hladu nemá a křičí proto, že poprvé počíná dýchati plícemi.

Dokud bylo v životě mateřském, dýchání a vyživování děcka dělo se prostřednictvím šňůry pupečně, která do těla jeho přiváděla krev, s krví potřebný k dýchání kyslík a dostatečné k výživě látky; upotřebené z těla zase odváděla.

Narozením děcka přestane tento způsob dýchání a vyživování a nastane jiný přirozený životu: 1. dýchání děje se plícemi, první vdechnutí podráždí a vyvolá křik; 2. výživa díti se bude tím, nač příroda sama ukázala a rodičku velemoudře přizpůsobila, totiž mlékem z prsu matčina.

Rozumně věru a účelně o to postaráno, aby každý útlý živočich v každé době svého vývoje měl, co nejspíše mu jde k duhu, co přirozené, nehledané a přiměřené jeho jemnému ústrojí.

Žaludek děcka novorozeného jest malý, v poloze dosud neustálený, svalstvo jeho stěn slabé a výkonu nepravidelného; žlázy ústrojí zažívacího, jež odměšují šťávy potřebné ku trávení potravy, jsou dosud úplně nevyvinuty, neboť mnohé z nich k dokonalému vývoji dospějí teprve v pozdních měsících.

Jestliže tedy děcku hned po jeho narození podáme potravu nevhodnou, piškoty, kaše krupičné, rohlíčky atd., nemůže toho stráviti a pro svůj vzrůst využitkovati: pokrm takový kvasí, dráždí zažívadla, podmiňuje onemocnění žaludku a střev. Děcko neprospívá, chudne a hubne a záhy umírá, nebo, přežije-li přece, živoří, stává se z něho neduživec, jenž dlouho nemůže zotaviť se a opozdí se ve vývoji.

Děcku novorozenému potravou jedině přiměřenou je potrava tekutá, takového složení, aby snadno mohla býti strávena a tedy pro vývoj děcka využitkována: toť výhradně mléko mateřské, jež bílkoviny a soli, potřebné k ustrojení těl, obsahuje v takovém poměru, že dokonale mohou býti spotřebovány od dětského ústroje zažívacího.

Nic tedy není rozumnějšího, nežli přirozené vyživování děcka kojením, které díti se bude buď matkou neb kojnou.