Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Koření našich babiček aneb co by vám nemělo chybět v kuchyni

původně vyšlo: Dívka v domácnosti 1873, autor Tom. J. Ronek.
Zajímá vás, jaké koření se dalo najít v kuchyni našich babiček a prababiček, odkud pocházelo a k čemu se používalo? To vše vám popíše historický článek z roku 1873.


Kuchyňské koření.

Pro chuť a záživnost přidává se ku pokrmům rozličných rostlin buď list, kořen nebo ovoce atd. ; hospodyně jmenují tyto přísady kořením.

Pepř jest křovitá rostlina ve východní Indii rostoucí, jejížto ovoce dvojím způsobem se připravuje. Buď se zrnka nezralá sbírají, která scvrknou a zčernají; to jest pepř černý, anebo se dozráti nechají, slupka z nich se sloupne a tato bílá zrnka poskytují pepř bílý, kterýžto jest méně perný než předešlý. Pepř jest silné, perné a ostré koření a proto požívání mnoha pepřených pokrmů lidskému zdraví škodí.

Papryka či turecký pepř roste ve Francousku, Španělsku a v Turecku; v hrncích pěstována slouží za ozdobnou květinu. Zprvu zelené, pak červené bobule této rostliny se suší, na prášek tlukou a jako pepř se užívají; jsou pernější a ostřejší pepře. Mladé, nezralé bobule se několik dní v slané vodě močí, do octa pak naloží a tak jako okurky se jedí ; také se do naložených okurek pro příchuť dávají.,

Hřebíček jest nerozkvětlé poupě stromu, jenž roste v západní Indii; tato červenohnědá, olej ovitá poupata se suší a za koření v kuchařství se užívají.

Všehochuť jest strom v západní Indii rostoucí; jeho nedozralé ovoce se za zelena česá, na slunci suší a za koření prodává.

Šafrán se pěstuje v jižní Evropě, ve východních krajinách roste po divoku. Z jeho krásně červeného květu pestíky se vyštipují, suší a za koření potřebují. 200.000 květů dají 1 libru šafránu; také v lékařství co léku a v barvířství k barvení na žluto se ho užívá. Roste také v Rakousku. Jarní šafrán pěstuje se v zahradách pro okrasu.

Zázvor jest kořen jisté zeleniny, žlutý, červenobíle kropenatý květ mající, která ve východní Indii se pěstuje; užívá se ho v kuchyni i v lékařství.

Bobkový list pochází se stromu, jenž roste v zemích u středozemního moře i 30° zvýší; jeho vždy zelený list v kuchařství se potřebuje.

Skořice pochází se stromu skořicníku v jižní Americe a na ostrově Cejlonu v lesích rostoucího a někdy i 30' vysokého ; vnitřní kůra i s mízou sušená jest skořice v kuchyni užívána. Nedozralé kalichy skořicníku se suší a slují skořicový hřebíček.

Mandle, jest ovoce stromu v přední Asii a v severní Africe pěstovaného; také tu a tam u nás se daří. Květe krásně červeně a ovoce má peckovité, jehož sladko-trpké jádro uvařené a slupky zbavené kuchařky do pečiva a jinam dávají. Z jader připravuje se mandlové mléko ; také se z nich tlačí mandlový olej. Ovoce mandle hořké obsahuje v sobě jedovatou kyselinu, která se psotnina nazývá.

Rozinky či hrozinky jsou zrna z hroznů rozličných druhů vína na slunci anebo ohněm sušené; malé, černé jsou korintské a žluté velké jmenují se sultánky.

Marjánka či majoránka pochází z Řecka a Turecka, avšak i u nás v kuchyňských zahradách se pěstuje; její nať potřebuje se za koření.

Dymian, také douška zahradní zvaný, pěstuje se u nás v zahradách a v jižní Evropě roste divoce ; má úzké listy a přičervenalý květ. Užívá se v kuchyni i v lékařství.

Kopr, pokud má lodyhu a list mladý, potřebuje se v domácnosti do omáček; nezralého semena a květoucí nati užívá se při nakládání okurek; zralé semeno dává se do zelí, když se na zimu nakládá.

Kmín roste u nás po lukách velmi hojně ; květe bíle, plod má podlouhlý, olejovitý; dozrálý se trhá, suší a zrnka z něho se vydrhují. Dává se do jídel pro chuť.

Fenykl, který u nás hojně roste, dává semeno šedivožluté, vejčité; potřebuje se v kuchařství i v lékařství. Také do chleba a jiného pečiva jej hospodyně dávají; ve Vlaších pěstuje se fenykl sladký, jehož nať na salát se připravuje.

Anýz pochází z Egypta a pěstuje se též u nás v teplejších krajinách; užívá se v kuchyni, v lékařství a v cukrářství. Odvar anýzový dává se dětem k pití.

Bedrník jest bylina, jejíž listy co koření k salátu se přidávají.

Koryandr roste hojně u nás; jeho žlutohnědé semeno jest kulovaté a proužkované. Je-li sušené, při nakládání masa a k jiným pokrmům se potřebuje.

Petržel dává dlouhý kořen, který se pro příchuť do polévky přidává; také její zelenou nať kuchařky potřebují. Petržel podobá se tvarem zvláště dolejších lístků jedovaté bylině, kozí pysk neb kozí petržel zvané a proto třeba opatrnosti. Mne-li se nať těchto rostlin mezi prsty, vydává petržel zápach příjemný, kozí pysk však nepříjemný, česneku podobný zápach rozšiřuje.

Celer se pro kořen i pro nať u nás pěstuje; obého užívá se v kuchařství.

Cibule jest rostlina, která plodí bobule chuti čpavé a přisládlé ; v kuchařství jest dobře známá.

Česnek má cibulku, která se dá na více stroužků rozloupnouti; užívání česneku jest známo.

Pór dává do polévky chutnou cibuli a mladé listy. Pažitka poskytuje nejrannější česnekovitou nať do polévky a na rozhudu, t. j. čerstvé máslo s tvarohem.

Popenec roste na vlhkých místech porůznu ; jeho mladé listy, které balsámem páchnou, pro příchuť k jídlům se přidávají.

Křen jest rostlina u nás hojně pěstovaná; velmi se rozplemeňuje a její kořen velmi často v kuchařství se potřebuje. Malínský křen jest u nás vyhlášený.

Čabr či satoryje užívá se pro svůj silný a příjemný zápach do omáček.

Šalvěj pěstuje se z husta v kuchyňských zahradách; list potřebuje se v kuchařství. Také se suší, na prášek utlouká a na čistění zubů se béře.


poznámka Bejvávalo.cz:
Všehochuť je nové koření, čabr je saturejka.


Původní zdroj historického článku:
Dívka v domácnosti 1873, autor Tom. J. Ronek.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
17. července 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.








Debata k článku Koření našich babiček aneb co by vám nemělo chybět v kuchyni


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: