Průměrná délka života žen a překvapivé období, kdy jim smrt hrozí víc než mužům

Jak dlouho žije žena?

Domnívá-li se některý nedočkavý muž, že otázka ta se týče specielně jeho ženy, tedy jest na omylu.

Nemáme tu na mys i žádnou určitou osobnost, ale všeobecně ženu, jak jeji délku života vyměřuje Holt Schooling.

„Jak dlouho budu ještě živ?“ Kdo otázku takovou byl by si dosud nepoložil? Komu by nebyla dosud těžce ulehla na duši ? Věda na ni dává jistou odpověď, ne sice takovou, která by se týkala určitého jedince, ale zcela všeobecnou; udává nám čáku, jakou máme k dalšímu životu, pak-li jistého stáří jsme již dosáhli.

V tom podle Schoolinga mají ženy před námi výhodu : průměrná délka života ženy jest větší, než průměrná délka života mužova.

Při svém narození hoch má nárok na 43,7 let, děvče na 47,2 let svého života. Dosáhl-li chlapec stáří 10ti let, připovídá mu „průměrná délka života“, že dosáhne stáří 59 let, děvčeti však 61,1 let. Dosáhl-li mladík 20. roku svého stáří, připovídá mu statistika dalších 40,3 let života, dívce však, která zatím třeba stala se ženou, kvete ještě dalších 42,4 let, jest ona tedy, lpí-li na životě, vždy lépe na tom než muž.

Tak to jde dál a dále, a nemění se nic ani, dospěl-li muž úcty-hodného stáří 100 roků. Žena houževnatě trvá na svém právu a po ráží další průměrnou délku života mužova, která odhaduje se na 102 roky, o celé tři měsíce.

A posuzuje-li se délka života ženy s jejího stanoviska samotného, naskytují se tyto vysoce zajímavé údaje :

Vezměme tisíc dětí ženského pohlaví, kteréž na svět přišly živy. Z těch jen 766 přežije desátý rok. Dalších 22 zemře před dvacátým rokem. Stáří 30 let dosáhne jich pak již jen 700, a pak průměrné číslice živoucích nápadně ubývá. Přes to přese všechno dosáhne vždy ještě 115 stáří osmdesáti a 113 stáří 90 roků.

Ještě zajímavější než tento výpočet jest odpověď, jakou statistika dává ženě na otázku, bude-li v příštím roce ještě živa čili nic.

Při narození naskytuje se čáka v poměru 7:1. To jest, z 8 dítek vždy jedno ihned propadá smrti. A 5 léty jsou naděje, že bude žiti ještě další jeden rok, již o poznání větší.

Tu všekosící smrt ze 127 jen jedno děvče zasáhne. Ještě lepši naděje naskytují se s 10ti léty. Zde dospívá pravděpodobnost svého vrcholu, neboť jen jedno děvče ze 599 jedenáctého roku již více nedosáhne.

Naděje ty ponenáhlu pak zase klesají. Při 20ti letech musí ze 203 mladých dívek jedna počítati na to, že napřesrok zemře.

Ve 25ti letech umírá jedna ze 161, ve 30ti letech jedna ze 127, ve 35ti letech jedna ze 108, ve 40ti letech jedna z 95ti.

Dosáhne-li žena 45ti let, může vždy ještě osmdesát proti jedné vsadit, že příštího roku bude ještě živa, a ani v 50ti letech nemusí si zoufat, neboť pak čáka její na život se má v poměru 63:1.

V dalších letech jest poměr naděje k životu tento:

v 55 letech 47:1
v 60 letech 33:1
v 65 letech 28:1
v 70 letech 15:1
v 75 letech 10:1
v 80 letech 6:1
a v 85ti letech má žena ještě čtyřikrát takovou naději, že bude živa, než že zemře.

Také i v tomto stáří mají ženy převahu nad muži, a jen počítaje od 14. do 20. roku stáří, chlapci a jinoši mají více naděje na život než dívky. Praví, že ze sta děvčat 75 dosáhne stáří osmnácti let — a 25 předčasně že umírá.