Naše projekty:   magazín Bejvávalo.cz   •   samolepky na stěnu Pieris.cz   •   magazín Příroda.cz   •   plastikové modely Plastikáče.cz   •   převod PDF na GIF animace DraGIF.cz

Proč bychom měli jíst nový zdravotní vápenatý chléb

původně vyšlo: Epocha 1913, autor B. Svoboda.
Co by člověk měl a neměl jíst proto, aby byl zdravý? O tom lékaři už dlouhá léta vedou spory. Článek z roku 1913 vám přiblíží tehdejší novinku z Německa - chléb s vápnem.


Nový chléb.

Výživná cena potravin určována do nedávné doby pouze z obsahu t. zv. hlavních výživných součástí, to jest proteinu, tuku a uhlohydrátů, se zvláštním zřetelem na kalorickou mocnost těchto látek.

Nejnověji však zdůrazňují badatelé potřebu, aby potravina pro lidské tělo obsahovala také dostatečné množství látek nerostných ve formě „výživných solí“.

V obvyklých potravinách přijímá lidské tělo dostačující množství fosforu, vápníku, hořčíku a železa. Hořčíku dostává tělo dokonce ve množství přílišném. Každodenní naše strava, na př. chléb, rýže, brambory, maso, je však chudá jednou z nejdůležitějších a nejpotřebnějších těchto látek, vápnem.

Vápník je nezbytný nejen pro kosti a zuby, ale i pro všechny důležité orgány schránky lidské, nevyjímaje mozek. Nejméně vápníku mají zapotřebí svaly, kromě srdce ; a právě svalové maso chudé Vápnem ze zvířat požíváme. Pes instinktivně hradí svoji potřebu vápna požíváním kostí, přestože mu jich kousání dá dosti práce.

Dle nejnovějších výzkumů mnichovských professorů R. Emmerich-a a dra O. Loew-a je tělu lidskému třeba dodat denně aspoň 1 g vápna, neboť značná část jeho vychází opět v moči a výkalech. Bylo zjištěno, že při nedostatečném přívodu vápna vyměšoval člověk této látky více než jí byl přijal v potravě, a to na útraty kostí.

Obsah vápna v krvi zůstal nezměněn ; nezbytnou jeho dávku dodávají na vyrovnání vždy kosti. Při stálém nedostatku vápenaté stravy utrpí však na konec celá tělesná soustava a ovšem zmírní se i činnost duševní.

Dle pozorování jmenovaných badatelů dostává na př. německý voják v denní dávce 750 g chleba, 150 g masa a 125 g rýže (brambory, hrách), se zřetelem na 1 Z pitné vody a ½l piva úhrnem 0,519 g vápna a 0,749 g hořčíku. Vápna přijímá málo, hořčíku příliš.

Potřebu zvyšovat dávku vápna pro tělo zjišťovali Emmerich a Loew praktickými pokusy a dospěli k názoru podporovanému vědecky i prakticky, že vápno v lidském těle zvyšuje odpor proti nemocem, především proti infekčním, že zvyšuje schopnost tělesné i duševní práce, brání nervositě, křivici, krtičnatosti, nemocem zubním, že je podmínkou pro zdárný vzrůst dítek a pro dobrý stav těhotných žen.

Ve své léčebné praxi předpisovali třikrát denně po plné čajové lžičce chlóridu vápenatého do kávy, čaje, polévky, pitné vody, a to z roztoku, jenž byl utvořen ze 100 g krystallické této soli v 0,5 l destillované vody. Dodržováním tohoto receptu mělo se denně dostat tělu 1½ g chloridu vápenatého.

Pronikavá hořká chuť tohoto roztoku byla však na závadu, a rozhodnuto proto dodávat potřebnou dávku této soli lidem ve výrobku pekařském, především ve chlebě. Nový dietní tento chléb jest již v Německu předmětem výroby a jeho výrobci slouží specielní mouka „calcifarin“, jež je produktem z čisté žitné mouky, jíž bylo ve výrobním postupu přidáno takové množství chloridu vápenatého, aby 5% této mouky s 95% mouky obvyklé dalo chléb o předepsaném’ množství vápna.

Mouka tato není však pouhou mechanickou směsí žitné mouky a vápenné soli, nýbrž spíše chemickou sloučeninou moučného škrobu a vápenné soli. Známá vlastnost vápenatých solí, hygroskopičnost, se v tomto produktu neuplatňuje; mouka naopak je sušší (9—10% vody) než obyčejná (15% vody).

Chléb tento má, jak již bylo řečeno, vědecké oprávnění; na čtenáři ovšem bude, má-li mít lepší budoucnost nežli spousta různých chlebových specialit, o kterých se často píše, které však nikdo nekonsumuje. V Německu se dělá vápenatému chlebu hojně reklamy a je také lékaři doporučován.


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1913, autor B. Svoboda.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
17. června 2019


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Fotoarchiv





Debata k článku Proč bychom měli jíst nový zdravotní vápenatý chléb


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2019 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: