Jakou ženu dnes chtějí muži.
Dříve říkali muži: »Na samostatné ženy kašleme, chceme krásnou ženu.« Žena, která chtěla stejně pracovat, jim byla pro posměch. Obdivovaly se brunetky a blondýnky hezkých nosů a uší, opěvovaly se do nekonečna jejich kadeře a pleť . . .
Mužští si za nimi mohli uběhat paty, bojovali mezi sebou revolvery a meči. Jako zamilovaní zajíci se rvali o krásu, zatím co ona jim jako zaječice unikala s nějakým docela chromým a boje neschopným zajícem.
Méně krásné ženy dostávaly od mužů kopance výsměchu. Malovali je v humoristických listech a smáli se jejich snaze po osamostatnění. Tvrdili, že to krása a jen krása vždycky vyhraje, třeba byla hloupá jako juchtová bota.
Neznamená to, že osamostatnění žen vyrostlo z nedostatku ženské krásy. Vyrostlo z povah všech žen, kterým se muž nehodil. A pak to přišlo dobou.
Přinesla to, že mužův výdělek se stal nehodnotnějším než kdy jindy a že byl muž více než jindy neschopen se docela postarat o rodinu. Byl to někdy perný chleba od muže v rodině, ale byl to přece chleba, třeba suchý, a žena stála věrně i v bídě a vydržela to. Teď se to však nedalo vydržet.
Konečně válka sama při svém nedostatku mužů ukázala ženě, že je schopná k různým povoláním jako muž, proč by si tedy ty peníze nemohla vydělat? Polovina lidstva zůstávala vlastně nevyužita, zaměstnána jen domácími záležitostmi, pro které neměla často ani schopností,
Teď se ženy zmocnily veškeré »mužské« práce, to je vlastně práce, kterou pro sebe dosud uchvátili muži. A nemůžeme říci, že by se to mužům nelíbilo. Skutečně. Teď už muži ani netouží po tom, aby získali ženu oddanou jen domácím pracím, ženu bez vzdělání a vyučení, ženu bez zaměstnání.
Každý chce se pochlubit rodičům i kamarádům, že má »ženu s existencí«.
Žena s existencí je velkou módou. Nehledí se na to, je-li hezká, má-li ten úhledný nos, rozkošná ústa, dvě řady perel v ústech. Tak se dnes ženská krása neposuzuje. Dnes je jiné měřítko: zaměstnání, z toho vyplývající elegance, temperament, vzniklý dobrým jídlem. znalost života a dovednost pohybovat se v životě.
Krása dávných Vlastiček a Růženek odkvetla, neplatí. Žena a dívka rozměklá, citová, oddaná a jen krásná, se nehodí do dnešního životo a není považovaná za módní krásu. Dnes je krásná žena, žena utužená zaměstnáním, zápasem se životem i s okolnostmi a s láskou a zkrásněná sportem.
Taková žena se hledá od mužů, neboť jejich novým názorem jest: »Co já bych živil ženskou! Když je samostatná, ať se sama o sebe stará!«
témata článku:
Diskuze k článku „Doba, kdy muži toužili více po ženách úspěšných než krásných“