Historický astronomický budík řízený Měsícem

Měsíc - budíčkem.

Trochu nákladný budíček byl by to, ovšem, však také nějaké skutečné buzení ze spánku jest toliko vedlejším, zábavným účelem zcela vědeckého přístroje tohoto, velikého dalekohledu na hvězdárně.

A že právě světlo měsíční může ve stroji tom konati nějaký obzvláštní účinek, příčina toho jest ta, že v něm umístěna jest velice účelným způsobem částka látky selenu, hmoty to podobné síře, která má tu vlastnost, že se stává vodičem elektřiny, jakmile nějaký paprslek světelný na ni dopadne.

Umístí-li se tedy taková selenová schránka do okruhu proudu elektrické baterie, proud elektrický je zastaven potud, pokud selen leží v temnu; v okamžiku však, jakmile paprslek nějaký dopadne na selen, oživne elektrický proud a počne pracovati. A stačí k tomu i slabé světlo měsíce, náhle do přístroje zapadnuvší.

Proud elektrický, světlem tím vzbuzený, jest ovšem velice slabý, ale je sesílen tím, že prochází tak zvaným galvanometrem, v němž je zavěšena na jemném vláknu jehla, jež dotčena elektrickým proudem, odkloní se od své osy a dotkne se oběma špičkami dvou kapek rtuti, které uzavírají druhý silnější proud elektrický; proud tento sesílen opět zvláštním přístrojem, zvaným relais, uvádí do činnosti budíček, který tudíž tak dlouho zaznívá, dokud světlo měsíce dopadá na onen selen.

Nařídí-li se tedy dalekohled se selenem v něm umístěným na onen bod oblohy, kamž podle výpočtů hvězdářských měsíc za tu a tu dobu musí dospěti, možno způsobem tímto docíliti práce celého přístroje v určitou chvíli a spáč na hvězdárně byl by ovšem takto probuzen.

Vedle tohoto zábavného účelu možno takto i kontrolovati průchody různých hvězd danými polohami oblohy.