Historie vývoje lodních pancířů a nový pancíř od firmy Krupp pro bitevní lodě

Loď Inflexible.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Pancéře lodní.

Když před lety objevila se v Anglii na lodích válečných děla 84tůnová, panovalo v odborných kruzích z počátku mínění, že oproti těmto udržela se vůbec na vodě.

A skutečně musila loď »Inflexible« (zhotovena 1876), aby odolala novým projektilům, opatřiti se pancéřem, který sestaven byl takto:

Ocelový pancéř síly 305 mm, dřevěná vložka 275 mm, opět pancéř 305 mm, vložka dřevěná 152 mm, a dvě železné desky, každá 25 mm silná. Nehledíme-li tedy k vložkám dřeva, činí kovový pancéř včetně obou desk železných 660 mm !

Tato ochrana stala se však opět nedostatečnou, jakmile postaveny byly italské lodi válečné »Italia« a »Lepanto« s děly 101 tůnovými. Obě tyto lodi nemají vůbec panceřového pásu kolem tělesa lodního (ve výši linie ponoru), za to ale paluba lodi opatřena jest pancéřovou krytbou. Ukázalo se tentokráte skutečně, že děla tak ohromného účinku vyžadovala by pancéřů lodních, jichž rozměry prostě činí další výpočet nemožným.

V Anglii vzešla myšlénka, i tyto kolosy-děla překonati, a tak proponováno, vyzbrojiti loď »Inflexible« děly 160tůnovými. Leč projekt tak smělý zůstal pouze na papíru a ve skutečnosti obdržela loď děla pouze 81 tůnová.

Zajímavým bude výpočet následující. Rozměry lodi válečné, která by vzdorovati chtěla střelám 160 tůnovým, byly by tyto: Síla pancéře 1000 mm, délka lodi 126 mt, šířka 25,5 mt, ponor lodi 10 mt, deplacement 20.603 tůn, stroje 76.000 H. P., rychlost 16 uzlů, spotřeba uhlí 1920 tůn.

Tyto číslice až na sílu pancéře jsou dnes ovšem již překročeny.

Další pokusy ohledně pancéře lodního byly zamýšleny při výzbroji anglického obrněnce »New Agamemnon«. Pancéř měl vykazovati sílu 915 mm. Avšak k provedení nedošlo, jelikož pancéřový pás kolem lodi obdržel sílu pouze 457 mm, a to ve dvou vrstvách, které odděleny byly od sebe dřevěnou stěnou 914 mm silnou. Pancéř věží jest ještě slabší, neboť obnáší pouze 406 mm síly. Theoretický výpočet musil tedy ustoupiti přípustným požadavkům praktickým.

V kruzích odborných dávno se ustálilo přesvědčení, že lépe jest obejiti se vůbec bez pancéře, nežli s pancéřem nedostatečným.

Pronikne-li střela stěnu nechráněnou, nenalézá značného odporu a nevybuchne ve stěně. Při pancéři slabém ale drtí jeho součásti a způsobuje tím velké nebezpečí pro mužstvo lodní. Jelikož tedy zavedením těžkých děl lodních pancéř pravidelně by neodolal nárazu, odhaduje se bitevní způsobilost válečné lodi, tedy taktická její cena výhradně opět dle taktické ceny lodi nepřátelské.

A přece v poslední době opět nastal obrat ve prospěch pancéře. Na pokusné stanici pro střelbu dělovou u Meppen, spatřiti lze plotny pancéřové, prostřelené a částečně i rozdrcené, jako trofeje doby nedávno uplynulé, kdy těžké dělo námořní slavilo triumfy. Když chopila se továrna Kruppova výroby pancéřů, očekáván výsledek s dychtivostí u odborníků. Pancéře tyto vyrobeny jsou z niklového železa, materiálu velice pevného a tuhého. Již při síle 250 mm odolá podobný pancéř dělu 21 cmt ráže.

Zvláštním úkazem u těchto Kruppových ploten jest ale zkušenost, že střela při nárazu plotnu pancéřovou netříští, nýbrž za nechává dosti hladký otvor a teprve ve vzdálenosti dosti značné dopadává buď neporušena anebo i deformována.

Také byly vyzkoušeny pancéře z hmoty tvrdší, která nejevila při nárazu značnějšího tříštění, kdežto střela rozpadla se na menší kusy.

Účinek střel na pancéřovou desku z niklové ocele.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Rozeznáváme dva druhy pancéřových ploten.

Tak zvané plotny sdružené a plotny ze smíšenin kovových (niklová a uranová ocel). Desky sdružené jeví výhodu přesného sestavení a přilnutí ocelové části. Desky tyto jsou velmi pevné a složeny jsou z několika vrstev ocelových, dřevěných, resp. železných, jak dříve již bylo naznačeno.

Kruppovy desky z niklové ocele vykazují opět výhodu, že netříští se ani při nárazu těžkých střel, ba ani tehdy, kdyby několik střel narazilo blízko vedle sebe.

Naše vyobrazení znázorňuje takovou desku z niklové ocele. Jest 400 mm silná.

Délka 360 ctm. Pancéř váží 28.000 kg. Deska byla prostřelena projektilem 30,5 cmt ráže na vzdálenost 116 mt. Vystřeleno pětkráte a sice: Čtyrykráte Kruppovými ocelovými granáty (vážily u střely I. 325,7 ; II. 325,3; III. 324,5; IV. 325,2 kg); množství prachu na jednu střelu obnášelo 94 kg. Pátá střela (granát z tvrdé litiny) vážila V. 326 kg, prachu použito 94 kg.

Ocelové granáty po vniknutí do desky byly odraženy a rozlomeny, jak z vyobrazení jest viděti. Granát z tvrdé litiny se roztříštil, hlava vnikla do pancéře a zůstala vězeti jako svařená, kdežto pancéř neutrpěl trhlin.

Vyjádříme-li sílu nárazu těchto pěti střel na pancéř, obnáší tato slušný výkon 21.908 metr. tůn! Síla odporu obnáší u této desky alespoň tolik, jako u desky obyčejné, 700 mm. silné.