Nový pražský most, spojující Libeň a Holešovice

rubrika: historické články / architektura a stavebnictví, původně vyšlo: Epocha 1904, autor Jiři Soukup.
Přinášíme vám popis stavby nového dřevěného mostu mezi Libní a Holešovicemi, jak jej v roce 1904 sepsal sám Jiři Soukup, stavební rada kr. hl. města Prahy.
Následující text pochází z roku 1904

Dřevěný most mezi Libní a Holešovicemi.

Nejnovější pražskou mostovou stavbou je dřevěný most spojující dva nejmladší, rychle mohutnící díly Prahy, VII. a VIII. část, Holešovice-Bubna s Libní.

Zárodek k této kommunikaci vznikl již tehdy, když se jednalo o přestavbu starého řetězového mostu u Národního Divadla, kde pro zachování spojení mezi Ferdinandovou třídou a ulicí Chotkovou bylo nutno po dobu potřebnou pro tuto přestavbu poříditi dřevěný most provisorní. A právě tomuto provisoriu bylo před jeho zrozením předurčeno, že po přestavbě mostu císaře Františka bude přenešeno do Libně, ač nebylo té doby ještě nikterak známo, do kterých míst bude postaveno. Stavebnímu úřadu připadl tudiž před přenášením této konstrukce do Libně úkol, aby polohu tu vyšetřil.

Vyhlednuta byla tři místa, kde by most mohl býti postaven, a z nich po prozkoumání závažných okolností, jež byly sdruženy s tou neb onou tracou, zvolen směr od Dělnické třídy prodlouženou osou této ulice na ochrannou hráz Libenského přístavu, kde je možnost rozvedení kommunikace přes nádraží Severozápadní dráhy k Palackého třídě (k uzlu kommunikačnímu u Balabinky), ke Karlínu přes pozemky dosud nezastavené a do Staré Libně směrem rovnoběžným s ulicí Voctářovou.

Tento popsaný směr vyhovuje jinak i na holešovickém území podmínkám živé kommunikace, poněvač výhodným spojením přes nádraží Buštěhradské a Státní dráhy v Holešovicích neb tunelem pod tímto nádražím navazuje na Rudolfovou třídu, jež má pak přímé spojení s Hradčany, Dejvicemi, Břevnovem a vůbec s celým územím přilehlým ke Hradčanům.

Uskutečněním této linie dosáhne se po čase konkurreční spojení oproti cestě z Libně přes Karlín.

Rozumí se samo sebou, že se každá konstrukce prozatímná, jakou mohla býti ta, jež by byla vyvolána přerušeným prozatímným mostem, musila podřídit nutnosti být umístěna o jistou vzdálenost buď po vodě nebo proti vodě od vyhlédnuté osy mostu potomního, aby v době stavby definitivního mostu nestála v cestě.

A ke všem těmto okolnostem se družila důležitá otázka ta, že území holešovické, pokud přiléhalo k poloze nového mostu od projektované Okružní třídy až k řece, bylo svého času (1887) vyloučeno z plánu polohy za tím účelem, aby pozemky zde ležící mohly být zachovány jednak na prodloužení Holešovického přístavu a stavbu loděnice, jinak na stavbu okružní dráhy.

Nežli se mohlo přistoupit k vážnému jednání o těchto otázkách, vznikla myšlenka z kruhů obecního zastupitelstva, zda by nebylo výhodnější prodati starý prozatímný most u Národního Divadla ve veřejné dražbě. Most tento byl původně pořízen za okrouhlých 260.000 K, kdežto nabídkové řízení zahájeno o té věci vedlo k tomu, že se ponejprv za most nabízelo — 4000 K, po druhé 8000 K, ovšem s povinností vyklizení řečiště.

Poněvač se té doby vyskytla na obzoru myslenka zřídit most ze staroměstského assanovaného území, učinil kdosi návrh na přenešení provisoria do obvodu assanačního. Z toho však sešlo pro tu příčinu, že by se velmi úzké řečiště mezi Starým a Menším Městem malými průtočnými otvory tohoto mostu tak nebezpečně zúžilo, že by se pro opodstatněné obavy před záplavami Starého Města při povodni přenešení provisoria v tato místa naprosto nemohlo doporučit. Při této kommissi byl přítomen takřka celý sbor obecních starších s přizvaným znalcem zeměpanského úřadu.

Z těchto všech důvodů, a dále proto, že si obec Libenská při akci o sloučení se s Prahou vymínila pořízení mostního spojení s Prahou, a konečně i pro tu příčinu, že na prozatímném mostě u Národního Divadla bylo železných součástí v ceně nejméně 60.000 K — ač se za jeho odklizení a převzetí nabízel jen nepatrný obnos — bylo rozhodnuto, aby se prozatímný most od Národního Divadla přenesl do Libně, a co by se nedostávalo na délku, aby bylo pořízeno novou konstrukcí.

Ono místo, kde byl most projektován, bychom obecně nemohli doporučiti pro stavbu mostu, následkem rozlitého zde řečiště s podružným ramenem (t. zv. »mrtvou plavbou«); avšak po uvážení všech okolností nezbylo jiné východiště.

Na straně libenské se poblíž mostu nachází náplavka nad osou definitivního směru příštího; proto musilo býti provisorium umístěno po proudu o 20 m níže.

Na této straně se ve hlavním rameně vltavském provozuje paroplavba i plavba vorů s remorkéry; proto bylo zde podmíněno zřizení konstrukce s rozpjetím pro konstrukce dřevěné neobvyklým, to jest plných 40 m.

Tak se stalo, že vlastní provisorium od Národního Divadla zde užito co střední část nové kommunikace, a že na straně libenské nad hlavním ramenem Vltavy — zřízena dvě nová pole, jedno tuhé obloukové o rozponu 40 jedno z věšadlového vzpěradla o rozponu 30 m, a na straně holešovické dvě nová pole z věšadlových vzpěradel o rozponu 18 m.

Na obou koncích mostu jsou zřízeny hráze. Ve hrázi při holešovické straně musila býti pro příčiny hydrotechnické zřízena mimo to propust o světlosti 17 m z betonu po způsobu klenuté konstrukce soustavy Monierovy. Oba prsní pilíře projektovány ze zdiva lomového a také tak provedeny.

Od mostu po obou stranách byla navržena další spojení; dnešní dobou na levém břehu ovšem jsou druhu prozatímného.

S pracemi, které byly spojeny s přenošením provisoria, započato 23. června 1902; stavba mostu s pobřežními příjezdy ukončena 18. dubna 1903. Po vykonané obtěžkací zkoušce, jež dopadla dle očekávání dobře, byla kommunikace 20. dubna 1903 odevzdána veřejné dopravě.

Zednické práce a zúžení příjezdů svěřila městská rada staviteli a architektu p. Fr. Schlaffrovi, tesařské práce tesařskému mistru p. Ant. Kubešovi, a zúžení propusti ve hrázi na břehu holešovické firmě Hrůza a Rosenberg. Stavební náklad na všecky zde popsané práce činil asi 360.000 K.

Most libenský má délku 450 m (bez betonové propusti) a šířku 7,30 m, z čehož připadá na vozovku 4,90 m a na každý chodník po 1,20 m. Nyní se nachází most ve výši 8,50 m nad normalní vodou. —

Stavbou libenského mostu je prozatím ukončen dosavadní rozvoj pražských mostů, nehledě k menším objektům přes Čertovku a Botič, které nemají význam. Zbývá dodat několik slov o akci, kterou nám přinese nejbližší budoucnost.

Nelze upírat, že to budou především mosty v obvodu assanačním. Jsou dnes na obzoru dva; jeden z hlavní assanační (budoucí Mikulášské třídy) a druhý od Rudolfina směrem k Letenské ulici, vedle Řetězové lávky, která se má snést.

Těžko tu věru říci, jaká šťastná náhoda rozhodne, aby ten neb onen most byl uskutečněn dříve. Nálada je dnes ta. že se mají stavět oba, avšak ne najednou.

Mám za to, že vzhledem k tomu, že ještě k Rudolfínskému mostu není ani na jedné ani na druhé straně příhodné spojení, a i z důvodů, že by se lávka dříve musila vykoupit — náležíť akciové společnosti, jež má koncessi do roku 1929 a čistý roční výnos 33.000 K — a z důvodů, že

Mikulášská třída bude dříve upravena, dojde snad dříve ke stavbě mostu v prodloužení hlavní assanační třídy. Že ani druhý most nedá na se dlouho čekat, to se pevně domnívám.

Soudobně s touto otázkou se vyvinuje i přestavba prozatímného mostu přes Štvanici, kteráž akce se stane časovou následkem zplavnění Vltavy. A tato akce bude míti v zápětí přestavbu celé části mostu prozatímného od Severozápadní dráhy až ke Štvanici. Mimochodem tu napadá, zda by nebylo bývalo prospěšnější, kdyby se byl hned roku 1900 zřídil most definitivní, aspoň nad plavebním kanalem. Dnes ovšem nutno počítati s danými poměry, a nelze jinak než se spřáteliti se skutečností.

Další otázka budoucnosti bude stavba definitivního mostu do Libně, po ní snad přijde pořízení spojení mezi Vyšehradem a Smíchovem, ještě později (možná že také dříve) kommunikace v prodloužené ulici Jeronýmově pod Holešovickým přístavem, kde je dnes primitivní převoz?

A potom? Kdo však může vidět na dvě nebo tři sta let napřed!


Původní zdroj historického článku:
Epocha 1904, autor Jiři Soukup.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
19. srpna 2017


Diskuze k článku „Nový pražský most, spojující Libeň a Holešovice“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.