Drahokamy v hodinkách.

Drahokamy.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Tyto drobné drahokamy slouží za ložiska; jsou provrtány, a v otvorech se pohybují čípky hodinových koleček. Užívají se proto, aby bylo tření čípků co nejmenší, a aby se snadno neopotřebovaly.

Pro hodinková ložiska hodí se z drahokamů nejméně granat; nejčastěji se na to brávají malé safiry a rubíny. Drahokamy tyto jsou většinou úlomky větších kusů, které nemají pěknou barvu a nemohou následkem toho sloužit za šperk. Nejvíce se užívají safiry, které jsou pro klenotníky příliš bledé, avšak zato se svojí větší tvrdostí hodí výborně hodinářům.

Upravené a provrtané hodinkové kameny přicházejí do obchodu v malých krabičkách po 500 nebo 1000 kusech, ve kterých sem tam září nějaký červený rubin ; přicházejí vesměs ze Švýcar. Každý kámen je zaokrouhlen a provrtán středem tak, aby otvor byl o nepatrný zlomek millimetru větší než průměr příslušného čípku. Za podklad kamenům v hodinkách slouží malé válečky, které vypadají jako mosazné; jsou však z měkké slitiny zlata.

Než se má kámen zasadit, navlékne se na soustruh, a jemným ocelovým hrotem, který jest obalen olejem a diamantovým práškem, se průvrt dle potřeby rozšíří, aby doň ocelový čípek přesně zapadl. Pak zasazeč zapne váleček do soustruhu, uchopí kámen navlhčeným prstem a přitlačí jej do válečku, který se soustruhem otáčí.

Nato vezme dělník ostrý nástroj a přitlačí jej na okraj otáčejícího se válečku, čímž přinutí měkký kov, aby pokryl safir neb rubin se strany tak, že kámen pak leží jako v kovovém polštáříku. Potom se s druhé strany soustruhu nasadí vrtáček, který se dotýká kovového spodku válečku a vyvrtá doň pozvolna otvor přesně stejné velikosti jako jest otvor v kamenu samém.

Velejemné tyto práce vyžadují ovšem velikou přesnost a zručnost, pročež také cena hodinek značně stoupá s počtem a jakostí kamenů, jež v nich jsou zasazeny.