c 0,13.65468 11.06734725879,24.72724 24.72724125879,24.72724 l 214.563064,0 0,-173.49132 -58.38048,0 0,-67.61203 58.38048,0 0,-49.86529 c 0,-57.864202 35.34117,-89.37185 86.96125,-89.37185 24.72618,0 45.97867,1.841252 52.17065,2.665227 l 0,60.471913 -35.8024,0.0174 c -28.07075,0 -33.50723,13.34098 -33.50723,32.91645 l 0,43.16657 66.95336,0 -8.71889,67.61203 -58.23447,0 0,173.49132 114.16361,0 c 13.65294,0 24.72385,-11.07082 24.72385,-24.72724 l 0,-398.548952 c 0,-13.658156 -11.06917,-24.72724271 -24.72385,-24.72724271 l -398.548944,0 z" id="Blue_1_" inkscape:connector-curvature="0">
První vzlety Zeppelinovy vzducholodi
Již loni, na podzim roku 1899 a pak letos od časného jara s nedočkavostí očekáván byl první, pokusný vzlet Zeppelinovy vzducholodi. Avšak dohotovování složité konstrukce obrovského onoho tělesa protahovalo se od měsíce k měsíci. Konečně rozhlásilo se koncem června, že se vzducholoď k prvnímu pokusu chystá.
K tomuto dávno čekanému okamžiku sjelo se veliké množství cizinců do Manzellu nad Bodamským jezerem, aby se stali svědky tak důležitého děje, jakým jest zdařilý vzlet obrovské vzducholodi, 128 m dlouhé a 11.5 m tlusté, tedy více než 1 5.000 m3 vodíku držící. Avšak pohoda nepřála v tyto dny odvážnému tomu podniku, neboť právě v poslední červnové dny vál vítr rychlostí až 10 m za vteřinu, jenž ovsem každý podobný pokus již předem znemožňoval. Tím stalo se, že četní cizinci, pobyvše několik dní na březích Bodamského jezera, pozbyli trpělivosti a s nepořízenou zase odjížděli.
Teprve 2. července k večeru ztišil se prudký vítr a zmírnil se na 4 m ve vteřině. Tu rozhodl se hrabě Zeppelin k 8. hod. večerní na tom, že ještě téhož dne pokus podnikne. Připravený parník Buchholz připřáhl se k voru, na němž vzducholoď byla budována, a vytáhl jej i se vzducholodí z kůlny na širou hladinu jezerní. Již při tom osvědčily se vrtule balonové co do své výkonnosti. Byloť i zkušenými odborníky o tom pochybováno, zdali vrtule pro poměrně malý svůj rozměr budou s to, poháněti ohromný balon. Mezi vytahováním voru stalo se vsak, že loď byla nucena vykonati oblouk, při němž se vlečné lano úplně povolilo, tak že vor pozbyl souvislosti s lodí. Toho okamžiku užil Zeppelin k tomu, že dal vrtule balonu do pohybu uvésti, a dokázal toho, že vrtule nejen balon, ale i těžký vor po vodě samostatně poháněti dovedly.
Když pak byl vor dosti daleko od kůlny vzdálen, povolena byla lana, jimiž byl balon k voru připoután, tak že se balon na několik metrů do výše povznesl, jak to náš obrázek znázorňuje. Při tom již mohlo býti zjištěno, že balon i při 1000 kg přítěže má dosti stoupavosti.
Tím zakončen byl pokus toho dne, a balon byl zase zavezen pod kůlnu.