Naše projekty:   Obchod.Bejvávalo.cz  —  originální samolepky na stěnu Pieris.cz  —  magazín Příroda.cz  —  efektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Jaké bylo Thajsko v dobách, kdy se ještě jmenovalo Siam?

původně vyšlo: Asie 1882, autor J. V. Prášek.
Zajímá vás exotické a jedinečné Thajsko? Článek z roku 1882 vám detailně přiblíží celou zemi, její obyvatele, náboženství i jejich zajímavé státní zřízení se dvojicí králů.


Siam

Z Birmy a z poříčí iravaddyjského jdouce k východu, stihneme údolí řeky Menama, „matky vod“, které zabírá království Thai čili siamské.

Povrch jeho páči se asi na 8003,4 □Mm., na nichž žije asi 6,300.000 obyv. ; 2,300.000 duší žije ve pravém Siamu, tolikéž ve vnitrozemí čili v zemi laoské, 500.000 v Kambodži, pak žije 600.000 Malayů na polouostrově malackém.

Čísla ta nejsou naprosto spolehliva, obyvatelstvo však velice jest pestro; po původu čítá se toliko 2 mill. pravých Siamčíků, 1 mill. Číňanů, 1 mill. Malayův a 1 mill. Laosů. Téměř všichni tito kmenové přiznávají se k učení Buddhovu. Každý z nich má své zvláštní mravy a zvyky, také se liší i typem svým, ač se všichni počítají k tak zvaným národům mongolujícím.

Siamčík obyčejně se označuje tupým nosem a vysedlými kostmi čelistnými; oko má vid kalný a bezvýznamný, ústa jsou široka, rty vždy betelem zabarveny, zuby černé jako dřevo ebenové, nozdry široké. Vlasy si Siamčík střiže a ponechává si pouze chocholku na temeni hlavy. Vlas sám jest černý a drsný, u žen však, které nosí též podobnou chocholku, bývá jemnější i jest pečlivě pěstován.

Pouze dítky bývají sličny, než bohužel málo jim zbývá půvabů, když vykročí z dětských let; zejména dívky brzko stárnou, načež bývají velice ošklivy.

Než po soudu Mouhotově jsou prý dívky siamské hezčí mužů tamních, dívky pak o věku 12—20 let mohly by prý i modelem býti našim sochařům. I Gustav Spiesz i Frank Vincent tvrdí, že není lze muže siamského od ženy téměř rozeznati.

Muž i žena odívají se zástěrou z barevného hedvábu nebo z bavlny, kolem beder ovinutou, která se nazývá „lauguti“. Svrchním oděvem, ovšem různým podlé ročního počasí, jsou kazajky soukenné. Zvláště nosívají ženy buď kabátec buď šátek, na prsou složený. Dorostlí, žen nevyjímajíc, nenosí šperků žádných, ni prstenů, ni řetězů, ni náušnic; tím více však zdobí zámožní lidé dítky své, které mnohdy na sobě mají celé sklady zlatých a stříbrných ozdob.

Vedlé žvýkání betela rozšířeno jest i kouření tabáku a téměř každý Siamčík má za uchem papyrosu. Lid pojídá po výtce rýži s rybami, zeleninu, ovoce, cibule a kaši pepřenou i kořeněnou. K ovoci počítá se i zlověstný durian.

V severním Siamsku jest domov kmenů laoských, které počítáme též ku plemeni mongolskému. Laové vůbec jsou lidé nebojovní a bývali dříve jádrem nynějších Siamčíků; mluva obou národů neliší se velice mezi sebou, i lze se jim snadno srozuměli. Území laoské, nyní k Siamu příslušející, dělí se ve množství menších okresů, jichž náměstky ustanovuje dvůr siamský; obyčejně jmenuje dvůr náměstky laoské náčelníky, těm pak z nich, kteří pocházejí z rodu knížecího, ponechává i název královský.

Zemské zastupitelstvo laoské podobá se sněmu siamskému i kambodskému. Náměstek maje spolu důstojenství královské, nazývá se „Kiao Mung“, t. j. pánem Mungů. Jemu jsou podřízeni tři hodnostáři: „opalat“, jenž se podobá vedlé náměstka druhému králi siamskému, „latsvong“ a „latsbut“. I k těmto čestným úřadům povolávají se osoby z rodu knížecího, jež ustanovuje vláda siamská; veškery ostatní správní úřady osazuje náměstek sám.

Siam jest říší volebnou. Velmoži říšští volí krále, který však vždy má býti „chao fa“, totiž po meči i po přeslici spřízněn s rodem královským. Chtěje tudíž král míti potomky k následství se hodící, pojímá za ženu dceru některého z předešlých prvých nebo druhých králův aneb aspoň kněžnu laoskou, ač právníci namítají, že nejsou kněžny laoské králům sourody.

Siamčíkové jsou jediný národ, který poslouchá dvou králů. Než prastarý ten zvyk siamský za dob nynějších pozbyl významu svého. Druhý král, „vangna“ zvaný, volí se obyčejně z nej bližšího příbuzenstva králova, žije klidně ve svém paláci a nestará se hrubé o věci vládní.

Mluví-li se o králi siamském, míní se tím vždy prvý král. Jemu jsou všichni obyvatelé otrocky poddáni. V lidu jsou dvě třídy; lid obecný tetovuje se na kloubu ručním zvláštním znaménkem, šlechta, úředníci a jejich rodiny znaménka nemají. V rodinách řemeslnických musí se syn vždy přidržeti řemesla otcova. V dobách válečných jsou všichni mužové povinni službami vojenskými, v dobách míru doplňuje se však vojsko ze řemeslnických družin, které přiděleny jsou ministru války.

Za právě minulého desítiletí pokročila siamská říše ve vzdělanosti měrou velikou, vůbec pak evropským řádům dopřívá volného průchodu. Vedlé buddhovského státního náboženství lze veřejně hlásati nauku křesťanskou.

Hlavním a sídelním městem siamským jest Bangkok, „Východními Benátky“ zvaný, na březích valného Menama rozmnožený, se 400.000—500.000 obyv., mezi nimiž jest polovice Číňanů, kteří všude ve východní Asii se osazují a čilý obchod provozují. Severněji jest starší hlavní město Ayuthia s velikolepými troskami z dob minulých.

V severní části říšské jest pouze několik větších míst, z těch nej důležitější jest zajisté Luang-Prabang nad vyšním Mekhongem s 12.000 obyv., kteří vedou živý obchod s Čínou. Veliká část Siamska jest poustkou naprosto neprozkoumanou; veliké okresy pokrývají tropické pralesy, v nichž vznikají nejstrašnější zimnice. Část nám známá jest přeúrodný kraj, řekami a stokami protékaný, kdež daří se cukr, rýže, indigo, kukuřice, bavlna, pepř i j.


Původní zdroj historického článku:
Asie 1882, autor J. V. Prášek.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
26. října 2018


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz





Debata k článku Jaké bylo Thajsko v dobách, kdy se ještě jmenovalo Siam?


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.