Ztracená skladba Antonína Dvořáka, která se okamžitě stala tanečním hitem

původně vyšlo: Lidové noviny - 1904, autor neuveden.
Legendární český skladatel Antonín Dvořák dokázal kromě velkých hudebních děl tvořit i zcela jiné skladby, které byste možná od světoznámého umělce nejvyšší úrovně nečekali. Jako například tehdy, když ho jeho přátelé při posezení v hospodě požádali o napsání nějaké hezké polky. Jak to dopadlo vám prozradí článek z roku 1904, vydaný u příležitosti úmrtí Antonína Dvořáka 1. května toho roku.


Episodka ze života mistrova.

Asi před 25 lety zavítal Dvořák do svého rodiště a zašel také do blízkých Veltrus, aby navštívil své příbuzné, z nichž dva bratři tam posud žijí.

Jeden zaměstnán jest v miřovickém pivovaře a druhý, nejmladší z bratří Dvořákových, místní strážce veřejného pokoje, jest znám i mnohým Pražanům, kteří do Veltrus vyjíždějí, aby potěšili se pobytem ve starém, zádumčivém parku hrabat Chotků.

Ve Veltrusích bylo právě posvícení. Dvořák zavítal do hostince, kde zasedl mezi své staré známé. Všichni v srdečné zábavě pohlíželi na tančící mládež, vzpomínali starých dob, když tu v hlavě jednoho z přítomných zrodil se zvláštní nápad.

Požádal jménem krajanů mistra, aby jim složil na památku nějakou taneční skladbu, při které by se účastníkům o posvícení ještě veseleji tančilo. Dvořák se usmál, poseděl ještě chvíli a k večeru vracel se k Nelahozevsi.

Druhého dne, v pondělí, přišel zase do Veltrus, zavolal si kapelníka, předložil mu partituru, dal ihned hlasy rozepsati a novou polku sám s hudebníky nastudoval.

Skladba tato, jím samým „Harfanice“ nazvaná, jest jednou z nejzvláštnějších svého druhu. Má svižné tempo a pizzicata, v nichž všechny nástroje se střídají, působí zvláštním, teplým dojmem.

První takty polky vzbudily, jak se samo sebou rozumí, všeobecné nadšení přítomných, a tak se Dvořákova polka hrála o „pěkné hodince“ až do rána. A o „sousedské“ znova.

Ještě dnes často zaslechnou se zvuky její při hudbách posvícenských v tamním kraji a nikdo z posluchačů ani netuší, že skladatelem jejím jest mistr jména světového.


Poznámka redakce Bejvávalo.cz:
Popisovaná hudební skladba, dnes označovaná jako polka Harfenice B4, je momentálně pokládána za ztracenou. Její melodie ani další osudy nejsou známé.


Původní zdroj historického článku:
Lidové noviny - 1904, autor neuveden.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
3. května 2022


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.


Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2022 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.