Velikonoční recepty našich prababiček a speciální jídelníček na sváteční dny Velikonoc

rubrika: historické články / recepty, vaření a jídlo, původně vyšlo: Hvězda čsl. paní a dívek 1929, autor neuveden.
Chcete vyzkoušet zajímavá velikonoční jídla z doby našich prababiček? Přinášíme vám jídelníček z roku 1929 na Velký pátek, Bílou sobotu, Boží hod a Velikonočního pondělí. Navíc můžete vyzkoušet řadu receptů na sladká i masová velikonoční jídla.
Následující text pochází z roku 1929

Jídelní lístek pro Velikonoce.

Velký pátek:
Oběd: Polévka květáková se smaženou houskou, špenát se sázeným vejcem a pommes frites, jidáše a medem. — Večeře: Kakao s jidášky.

Bílá sobota:
Oběd: Polévka zeleninová s rýži, jehněčí předek na smetaně s noky, ovoce. — Večeře: Vejce na měkko opečené žemle.

Neděle, Boží bod.
Oběd: Polévka »minestra«, chřest s máslem a houskou (z konservy) jehněčí zadek pečený s máslovým těstem a brusinkami, čokoládový dort se šlehačkou, Černá káva. — Večeře: Studená nadívaná holoubátka. hlávkový první salát, velikonoční vejce.

Pondělí velikonoční.
Oběd: Polévka mozečková s morkovými knedlíčky, dušené telecí maso s květákem, karlovarský knedlík, pomorančový puding s vinnou pěnou. — Večeře: Nářez (studená mísa) obložený, žemle se sardelovým máslem.


Velikonoční vaření.

Jaro v kuchyni začíná prvním hrnkem se světlounce zelenou pažítkou; kuchyně se rozsvětlí jarním, ještě nesmělým slunkem a vaří se nám pak v ní daleko lépe.

Velikonoční vaření jde pěkně od ruky, ale také výborně chutná, právě proto, že jarem dostává člověk chuť nejen do života, ale i k svátečnímu jídlu.


Z trhu jsme přinesly první špenát a můžeme mu dát novou podobu špenátovým pudingem.

1 kg špenátu očistíme, zbavíme kořínků, vypereme a vhodíme do vařící vody, do níž jsme daly na špičku nože užívací sody a necháme v nepokryté nádobě přejít var. Pak semeleme dvakrát na strojku.

Mezitím utřeme vnitřek žemličky, namočený v mléce a vykapaný, se dvěma žloutky a 2 dkg másla a vložíme do umletého špenátu, trochu osolíme, přidáme ze dvou bílků sníh a jednu vrchovatou lžíci strouhané housky.

Pudingovou formu vymažeme máslem a vysypeme houskou, těsto do ní vložíme a vaříme v páře ¾ hodiny. Pak celou nádobu s vodou, v níž je forma, dáme na ¼ hodiny do prudké trouby; tak puding nespadne ani potom, když jej vyjmeme.

Pečeme a smažíme kůzlátko i jehně, ale můžeme je upravit též méně známým způsobem.

Jehněčí předek na smetaně.

Zbavíme jej hlavy, rozsekneme na dvě části. Tato dvě piecka očistíme, osolíme, protáhneme a poklademe slaninou, dáme na rozpálené máslo na pekáč a pečeme, malounko podléváme. Když maso změklo, zalijeme je kyselou smetanou, zahuštěnou trochou mouky a necháme dopéci.

Pak plecka vyjmeme, pokrájíme na díly, omáčku ještě přiostríme citronovou šťávou a na maso na míse srovnané nalijeme. Místo brambor podáme noky.

Z jehněčího hřbetu uděláme jehněčí kotletky.

Nasekáme si kotletky; jsou-li příliš malé, necháme je v celku. Naklepeme je a nasolíme, necháme čtvrt hodiny odležet, pak pomoučníme a v rozpěnému omastku opečeme. Podáme s jemným bramborovým nebo celerovým salátem.

Žádné velikonoce snad by se neobešly bez jidášků.

10 dkg másla utřeme s 10 dkg cukru a dvěma žloutky. Pak přidáme půl kg prohřáté a prosáté mouky a kvásek ze 3 dkg kvasnic a podle potřeby vlažného mléka. Dobře vypracujeme, necháme vykynout, pak na vále oddělíme těsto na jidášky, vyválíme jakousi širší nudli, zatočíme do hnízdečka, necháme vykynout' a upečeme. Teplé omastíme a pokapeme teplým medem.

Máme ovšem mazanec, ale i takový velikonoční beránek z hezké formy z našeho obrázku nám přijde také k chuti.

Zaděláme naň jemné kynuté těsto: půl kg teplé prosáté mouky, 2 žloutky, štipku soli, 8 dkg cukru, 6 dkg rozpuštěného másla, trochu citronové kůry, kvásek ze 3 dkg kvasnic, asi 3 osminy litru vlažného mléka, 8 dkg hrozinek — zaděláme, vypracujeme. Upečeného vyjmeme z formy (vypneme svorky, forma se rozdělí) a za tepla cukrujeme vanilkovým cukrem.

Pro vybíravou pusinku máme ještě dvě dobroty.

První z nich je velikonoční vejce.

Ötkerův puding, nebo Ix, do nějž nepřidáváme vajec, upravíme vanilkový a čokoládový. Lijeme střídavě ve vrstvách do formy velikonočního vejce (máme je též na našem obrázku) a necháme stydnouti. Po vyklopení můžeme toto pěkně mramorované vajíčko zdobí ti šlehanou smetanou.

Rovněž hezké by bylo vyrobit v menších formičkách pro každého člena rodiny vajíčko, a pěkně na ploché misce zaranžujeme!


A vedle, právě v sousedství na svátečně prostřeném stole vidíme zajíčky a kohoutky z máslového těsta, pro malé i velké děti.

Připravíme si na ně máslové těsto: 18 dkg cukru, 27 dkg másla, 45 dkg mouky, 1 žloutek. Těsto rozválíme, vykrájíme formičkami (jež máme také na obrázku) upečeme tyto malé zajíčky a kohouty, ale musíme při tom dbát, abychom z nich neudělaly mrzáčky.

Bude to jistě hodně práce, než to všechno připravíme, a proto už musím raději přestat se svým povídáním.

Mozečková polévka.

Uvaříme z kostí (řídkých) a kořen. zeleniny polévku. Měkkou zeleninu drobounce usekáme do procezené polévky, zahustíme ji světlou jištičkou. Mezitím odžilkujeme mozek, vepřový nebo telecí, udusíme jej na másle a cibulce a zavaříme potom do polévky. Necháme ještě čtvrt hodiny povařit. Pak polévku podáme s osmaženou houskou.

Čokoládový dort se šlehanou smetanou.

5 dkg másla utřeme, přidáme 1 vejce, 15 dkg strouhané čokolády, 15 dkg cukru, posléze 12 dkg mouky smíchané s celým Ötkerovým práškem. Těsto vlijeme do formy, vymaštěné a vysypané moukou. Upečený rozkrájíme, pomažeme rybízovou zavařeninou, opět spojíme a navrch nakupíme šlehanou smetanu, oslazenou. (Do ušlehané vešleháme trochu práškového cukru.)


Původní zdroj historického článku:
Hvězda čsl. paní a dívek 1929, autor neuveden.


témata článku:
datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
9. dubna 2020


Diskuze k článku „Velikonoční recepty našich prababiček a speciální jídelníček na sváteční dny Velikonoc“



 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!


Nejčtenější články
za posledních 30 dní




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2024 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je již od počátů svého fungování v roce 2011 provozován
na originálním redakčním systému z dílny Perpetum web design.