Tenis v roce 1908: Proč je dobré hrát tenis, jak se na něj oblékat a podle jakých pravidel se hraje?

Hráčka tenisu.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Lawn-tennis.

Mezi sporty nejvíce rozšířeně po celé zemi, zejména mezi inteligencí, náleží lawn-tennis.

Jsou mnozí, kteří pokládají lawn-tennis za bezcennou a snadnou hru, ke které není kromě trochu pohyblivosti třeba žádných jiných vlastností, ba mnozí odbývají toto odvětví sportu úsměškem, nemohouce v něm nalézti žádného rozumného účelu, a přihlížejíce ku hře, vtipkují nad neobratností hráčů.

Kdo však jednou vzal sám raketu do ruky a zkusil, přesvědčil se o pravém opaku. Lawn-tennis jest nad míru zdravý sport, který sílí svaly i plíce, zbystřuje oko, vyžaduje okamžité rozhodnutí a rychlé provedení, kteréžto vlastnosti ovšem tělu i duchu znamenitě prospívají. U mládeže má pak ještě důležitý vliv vychovávací: nutí sebeovládání a slušnému chování ve společnosti.

Nechceme zde probírali pravidla hry samé: o těch nutno se poučiti buď u zkušeného hráče nebo v nějaké knize o tennisu, jichž v cizích jazycích jest celá řada. Z českých jmenujeme Klenkova »Pravidla hry lawn-tennis«, »Tělocvičné hry III.« a pod. Účelem těchto řádků jest podati některé pokyny všeobecné, z nichž nepřímo také účel lawn-tennisu trochu se objasní.

Tenisový double.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

1. Oděv.

Nutným a postačujícím oděvem pánů jest měkká košile, spodky obepjaté v bocích pásem a střevíce bez podpatků. Na veřejných hřištích aneb ve společnosti dam jest nepřípustno hráti ve vestě neb bez vesty, ve šlích a s odepjatým límcem od košile: v chladnějším počasí hodí se sweater a není-li ho, jest už lépe obléci kabát než hráti ve vestě. Dámám sluší nejlépe světlý oděv, připouštějící volný pohyb: nepřípustny jsou dlouhé sukně a dámské podpatky.

2. Potřeby ku hře.

O míčích a raketě lze říci: čím lepši kvalita, tím více se ošetří. Každé má hráti stále toutéž raketou. Držadlo její má býti drsné, hranaté a ne příliš tenké: tenké držadlo způsobuje malou citlivost a brzkou únavu ruky’.

3. Zachovávání pravidel.

I při přátelských zápasech zachovávati jest pravidla, jinak ztrácí hru mnoho ze svého půvabu a jemnosti a dochází k nepříjemnostem. Uvádíme zde jedno pravidlo, proti kterému se nejvíce hřeší a jež při turnajích často způsobí ztrátu bodů: Pří servírování musí obě nohy býti za vnější čarou.

4. Tělo při hře.

Tělo při hře musí býti volně pohyblivé, hbité, oko sleduje ustavičně míč: hráč nesmí čekati, až míč dopadne, nýbrž běžeti dříve k místu, odkud bude asi nejlépe míč odraziti, nesmí se však nikdy běžeti proti míči samému, což bývá vadou všech začátečníků.

Tenisté.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

5. Držení rakety.

Trefením míče není ještě vše odbyto: ku správnému odražení jest nezbytno dobré držení rakety. Poloha rakety v ruce nesmí se měniti: raketu nutno držeti až na konci, pevně a to v takové poloze, že na př. při předpažení nebo rozpažení směřuje skoro kolmo vzhůru a plocha tvořená strunami a rámem splývá s napjatou paží v jedinou rovinu: nesmíme tedy v těchto polohách viděti struny, nýbrž okraj rámu. Tento hmat nesmí se při žádném úderu změniti; různosti úderů docílí se změnou polohy ne rakety, nýbrž paže a pootočením celého těla.

6. Úder.

Úder nesmí vycházeti ze zápěstí neb předloktí, nýbrž z ramene, ba z celého těla, ruka pravidelně vykonává veliký rozmach, zápěstí a předloktí řídí pouze jakost rázu. Odražený míč má letěti co nejníže nad sítí a z pravidla ke krajům protivníkova pole.

7. Různé pokyny.

Nectností jest honiti a odrážeti míč vyloženě chybný, odpalovali prudce po druhé ve zlosti míč jednou již chybený, házeti raketou o zem, hráti (zejména ve čtveřici) s protivníkem míč již ukončený a vůbec zbytečně do míčů tlouci. Mluviti jest při hře co nejméně; ustavičné volání »play«, »ready« jest zbytečno, mnohdy stačí upozorniti protivníka němým pohybem. Stav hry povinen jest hlásiti »server«.

Vznikne-li spor o bod, nemají se hráči hlasitě příti, lépe jest prohlásiti míč za neplatný a hráti nový. Zdvořilost vůbec jest zachovati ke spoluhráčům i hře prohráváni. Nehezkým jest přebírati při hře ve čtyřech míče své dámě, ze strachu, že jich správně neodrazí. Dobrý hráč jest při hře vždy pozorný, chladnokrevný, ovládá nohy hlavou, nepodceňuje žádný míč a nevzdává se beznadějně možnosti dosíci sebe obtížnějšího míče.

Hráčky lawn-tennisu.
Zdroj: archiv Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

I dámám nezbytna jest odhodlanost, pohyblivost a mrštnost; začátečnice musí odložiti strach a křik před ostrými míči a musí se na každý odvážiti. K servírování jest třeba míti v levici připraveny dva míče; chození pro každý míč zvlášť rozmrzí spoluhráče; dva míče udrží i nejmenší ručka dámská. Klobouk neb účes musí seděti pevně.

Hráti jest se zájmem a ne tak pro společnost a okolí, jako spíše pro požitky ze hry samé plynoucí.