Naše projekty: originální samolepky na stěnu Pieris.czmagazín Příroda.czobchod s plastikovými modely Plastikáče.czefektní sdílení PDF souborů DraGIF.cz

Sto let starý pohled na původ a budoucnost Slovanů

původně vyšlo: Česká hospodyně 1908, autor A. Čekal.
Jaký je původ Slovanů a jaký je rozdíl a vztah mezi námi a třeba Germány nebo Maďary? To vám podrobně popíše historický článek z roku 1908.


O původu Slovanů.

Kdysi celá Evropa byla jediným velikým mořem, z něhož semo tamo po různu vystupovaly různé ostrovy a ostrůvky, jež za dnešního dne nejvyšší vrcholy hor tvoří.

Dnes nebetyčná horstva tato pokryta jsou ledem a sněhem jako ledovce, druhdy byly to jen nízké ostrůvky v mořích pokryté přebujnou vegetací, z níž původ vzala dnešní tuha a anthracit.

Časem z tohoto moře, z počátku osetého jen málo ostrůvky, vyvstávalo jich víc a více, a sice nejprve jižní strana Evropy tlakem vulkanickým nad hladinu moře byla zdvižena; byla to souš, kde dnes zříme moře středozemní a Italii. Rusko, Polsko bylo ještě pod vodou. Po Uhrách bylo ještě veliké moře vnitrozemní a též v Čechách samých byla jezera. Souše nově povstalé pokryté byly přebujnou vegetací, pralesy neproniknutelnými, z nichž přívaly do zátočin mořských a jezerních splaveny byly celé pralesy z šírých těch oblastí; tak povstalo uhlí kamenné, v pozdějších tisíciletích i hnědé.

Než Evropa severní vystupovala stále výš a výše a mezi Uralem a Karpaty vznikla souš, močálovitá nížina. Moře Baltické však hlubokým jižním zálivem sahalo daleko do vnitrozemí až ke Karpatům samým — skoro až k rozhraní Bukoviny, Uher a Haliče. I Uhry byly tehdáž již souší, i naše vlast. O formaci dnešního moře středozemního nebylo ještě ponětí; Italie dnešní byla vnitrozemní zemí (podobně jako dnes Čechy, Morava a Slezsko), nejbližším mořem byl ji zmíněný záliv mořský za Karpaty, který směrem severním v místech nynějšího Petrohradu v širé moře vyúsťoval.

První obyvatelé evropští byli zajisté ostrované dnešních velehor. A maně se naskytá otázka, nebyly-li ostrovy Karpat dnešních osídleny původními Praslovany, ostrovy Alp Prateutóny atd. Člověk do Evropy se zajisté přistěhoval, o tom není pochyby. Proto první pěší inváse nomadů (kočovníků) bílých, indického původu brala se pevninami středomořskými do nynější západní Evropy.

Stalo se tak v době kamenné; kmenové invasující (dobývační) měli zřízení indiánsko-pohlavárské; slovanské původní obyvatelstvo, jež musíme nezbytně hledati v Karpatech a v Zakarpatí, byl již vyvinutější pastýřsko-rolnicko-plavecký národ zřízení patriarchalně rodinného, kmenového. Byl to národ rozdrobený v množství hašteřících se politických svazků a svazečků a při své rozháraností — byť i značně na dobu tehdejší byl vyspělým — přece zřídka kdy společně politicky vystupoval, leda v krajním nebezpečí.

Rozvadění a utiskovaní kmenové slovanští odcházeli z původního domova. A to v prvé řadě ubírali se po vodě, břehy moře uherského zalidnujíce, a když moře uherské se probralo a nížina uherská se obrátila v souš, zalidnili celé Uhry. Na to z Karpat šířil se živel slovanský zmíněnou zátokou mořskou na sever, olidňuje z obou stran oba její břehy. Teprv v době pozdější šířil se dále do vnitrozemí na všechny strany, na západ i na východ; později i zátoka tato vyzdvižena byla nad hladinu mořskou.

V těch časech byla osídlena i naše vlast slovanským národem, nejspíše asi Bóji. O národě tomto uchované zprávy dějepisné liči jej jako národ s vlastnostmi naprosto slovanskými: mírumilovnost, orba, lehkomyslnost, zpěv a tancechtivost, udatnost, statečnost, přičinlivost.

Všecky vlastnosti slovanské povahy, ba i samo jméno jeho je původu slovanského: Bojové, t. j. národ hraničářským v stálých půtkách s Indiánskými Teutony žijící. Tento národ čas od času sice uvržen byl asi opět vždy nesvorností svojí vnitřní v porobu teutonskou a posléze i markomanskou, ale po jejich porážce Římany dovedl se zorganisovat pod Čechem v poušti bójské a snad i sesílit ze západu svými soukmenovci. Z daleka to ale nebylo; jen prý přes tři řeky přešli.

Než zmíněné odehrává se již v době daleko pozdější, historické: Balt průliv karpatský pozbyl, souš středozemní již se propadla v moře, Dějiny nepsané byly mnohem zajímavější napsaných. Při napsaných mizí osoby, případně národové, při nenapsaných mizí a objevují se celé kontinenty ze dna mořského a vyvstávají na místo souší opět celá moře. Tyto dějiny čteme v kamenech a v skalách.

Jiní chtí mít postup dějin jiný. Z Bělocharvatska prý jsme vyšli a rozšířili se do všech stran, do všech nynějších sídel svých. Ale jakž bylo, když středem Bělocharvatska protékal záliv mořský? Zdaž prvé nebyly osídleny břehy jeho z původních ostrovů horských zmnožilým lidstvem?

Kdyby ohnisko naše bylo v Bělocharvatsku, zajisté tamže byl by vrchol populace ; zatím ale vidíme, ač národy tyto nedecimovaly středověké plameny, mučírny a války vyvražďující, jako nás v západní Evropě, ač národové ti od věků množí se rychleji než my se množili a množíme, přece čím více na východ, tím populace řidší; ba Sibiř teprve v současnu se Slovany osídluje, majíc sotva na 900 měr jednoho osadníka, kdežto v Čechách jest nás na 500 měr již 170 osob.

Bělocharvatsko jest též řídce obydleno, proto východištěm živlu našeho asi není samo, nýbrž východiště a kolébku všech Slovanů dlužno hledati jižněji a západněji: jest jí horstvo Karpatské vůbec, jako bývalé souostroví mořské.

Evropu západní okupovali před námi a snad i proti nám národové indoevropští, neslovanští, v době dějepisné, již urvali nám kmeny baltické strávivše je, urvali nám Uhry, zotročovali nás již v minulu (srovnej německé Slawe = Slovan, Sklawe = otrok), rvou nám i dnes nadále půdu i jazyk, nešetříce žádných pravidel lidskosti. Ztratili jsme sice již veliké oblasti: celé Pobaltí, část Saska, Bavor, Horní i Dolní Rakousky, část Solnohrad, Štýrska, Uhry z části, celé Rumunsko a přece však celkem více jsme nabyli na severovýchodu Evropy a na severu Asie cestou pokojného vývoje.

Germáni mnoho pozbyli, sloučivše se s přemoženými Latiny, pozbyli své národní osobytosti v mnohých šírých oblastech, ztratili sami sebe, vytvořili národy cizí, národy románské, krev sobě nepřátelskou. Bumbrlík mnoho pozřel, je pravda, přes to ale Bumbrlíkem zůstal na dále! —

My o svoji osobytost národní však více se nestrachujeme, budoucnost náleží Slovanstvu, náleží nám!!


Původní zdroj historického článku:
Česká hospodyně 1908, autor A. Čekal.



datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
10. ledna 2020


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.





Debata k článku Sto let starý pohled na původ a budoucnost Slovanů


Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání včetně původních obrázků.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu ani opravovány původní překlepy.

Pokud chcete náš obsah převzít nebo máte zájem u nás zveřejnit svůj PR článek, tak nás prosím kontaktujte.

© 2011 - 2020 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.



Naše další projekty: