Bejvávalo.cz

nejnavštěvovanější český server věnovaný historii

Skvělé zeleninové recepty našich prababiček, které zachutnají nejen vegetariánům

původně vyšlo: Česká kuchařka 1894, autorka Marie Axamitová.
Milujete zeleninu? Nebo jste vegetarián či vegan a masu se proto přímo vyhýbáte? V tom případě určitě vyzkoušejte některý z našich historických zeleninových receptů z roku 1894. Zajisté si pochutnáte stejně, jako si na nich před více jak 120 lety pochutnávali naši předci.


Mrkev.

Mrkev se ostrouhá, nakrájí na drobné podlouhlé kousky a vypere se. Na kastrol dá se spěnit máslo, hodí se do něho sekaná petržel, kus cukru a mrkev trochu osolená. Když se byla chvilku ve vlastní šťávě dusila, podlije se polévkou. Měkká zapráší se moukou a okoření práškem papriky. Též se může dáti vařiti do slané vody, osladit a mastnou jíškou zapražiti.


Brukev (kerlubny).

Brukev se oloupá, rozkrájí na půlky, z kterých se nařežou tenké plátky. Mladé lupénky a srdéčka se drobně sesekají. Na kastrol dá se rozpustiti kus másla a cukru, brukve i rozsekané lupénky se na to vloží a nechají dusití. Trochu se osolí a když se chvilku dusily, podlijí se polévkou. Měkké zapráší se moukou a okoření všehochutí. Mohou se též vařiti ve vodě se skopovým masem a zapražiti jíškou.

Zadělaný květák.

Na kastrol dá se rozpáliti kousek másla, vloží se na ně sekaná petrželka, kousek cukru a na malé kousky rozebraný květák a nechá se dusiti. Když změkne, zapráší se moukou, zalije polévkou a posype pepřem. Též se může uvařiti ve slané vodě, posypati smaženou petrželí a omastiti smaženou strouhanou žemlí. K oběma dávají se smažené žemličky, smažené závitky neb omeletky a nápodobené rybičky.

Špenát.

Špenát se vypere, kloubky se ořežou, očistí se a dá do studené vody vařit. Když změkne, vyndá se, voda se z něho vymačká, drobně se seseká a může se ještě na sítě prolisovati. Na kastrol dá se učervenati s kouskem másla cibulka, přidá se k ní vařečka mouky, trochu strouhané housky, stroužek česneku, špenát se do toho přimíchá, podlije hovězí polévkou, okoření květem a nechá zhoustnout.

Špenátový puding.

Upraví se špenát jako nahoře a nechá vystydnouti. Pak se k němu ještě přidají dvě strouhané žemličky, tři vejce, dohromady se vše řádně utře, zaváže volně do ubrousku a dá do vařící vody. Za půl hodiny se vyndá, rozkrájí, omastí, posype smaženou žemlí a dá na tabuli jako dosytek.

Svítek z kapusty.

Dvě uvařené a drobně sesekané kapusty dají se na mísu, přidá se k nim jedna strouhaná a dvě v mléce močené žemličky, tři vejce, květ, trochu soli, vše se řádně utře a v rozpáleném másle upeče. Vystydlý rozkrájí se na čtvrtky, polije smetanou, přidá se kus cukru a nechá se v té smetaně povařit. K posledu zašlehne se žloutkem a dá na stůl jako dosytek.

Kapustová poupátka.

Na kastrol dá se kus másla, hodí se na ně zelená, drobně usekaná petrželka a když se zapění, dají se k ní opraná a osolená kapustová poupátka, která brzo změknou, načež se zapráší moukou, podlijí polévkou, nechají povařit a pak se dávají k smaženým kuřatům.

Kolník.

Cukr a máslo dají se na kastrol učervenati, pak se tam hodí na kolečka skrájený kolník a nechá se dusití, při čemž se polévkou podlévá. Měkký zapráší se moukou a nechá ještě povařiti. Může se dáti ke skopovému neb hovězímu masu.

Vodnice.

Vodnice oloupaná a na kolečka rozkrájená se posolí a dá dusití na máslo a cukr. Přidá se k ní trochu kmínu, podlévá polévkou z vepřového masa, jehož se dá ½ kila zároveň vařiti, měkká zapráší se moukou a vloží se do ní to vepřové na úhledné kousky rozkrájené maso. Může se též uvařiti ve vodě bez kmínu a zapražiti mastnou jíškou.

Zelí na sladko.

Zelí se rozkrájí na čtvrtky, nasolí se, okmínuje a dá se na máslo a cukr dusití. Když pustí šťávu, podlije se polévkou, ku konci zapráší se moukou, nechá povařiti, pak se opepří a na tabuli se dá buď k masu skopovému neb hovězímu. Může se též uvařiti ve slané vodě s kmínem, pak zapražiti jíškou a opepřiti.

Tuřín nebo hlavatice.

Tuřín se oloupá, rozkrájí na tenké podlouhlé kousky, vypere, osolí a nechá se na másle a cukru dusití. Podlévá se polévkou a ku konci zapráší se moukou. Může se i ve slané vodě uvařiti a jíškou zapražiti. Dává se ke skopovému neb hovězímu.

Boby (fazole).

Lusky bobů se shora u zahnuté strany uříznou, zbaví tenkých vláken, šikmo na malé kousky rozkrájejí, vyperou a osolí a hodí do kastrolu na rozpálené máslo a cukr. Mezi dušením málo se podlévají, aby šťáva pod nimi byla hustá, a na tabuli dávají se k nadívaným vejcím, která se upravují následovně: Šest na tvrdo vařených vajec se rozpůlí, žloutky se vyndají a utrou; tři sardelky utrou se se 7 deka másla a k žloutkům připojí, dále se přidá jedna ostrouhaná, ve víně namočená žemle, prášek majoránky, citronová kůra, málo soli, vše se dobře utře, důlky v bílku se tím nadijí, obalí ve strouhané housce, pokladou se všecky důlkem vzhůru do mělkého, máslem vymazaného pekáče a dají se do prudké trouby rychle učervenat. Pak se složí do prostřed mísy a boby se dají okolo.

Boby k masu.

Šikmo skrájené, vyprané a nasolené boby dají se na očervenalou cibulku dusití, při čemž se polévkou podlévají. Když změknou, přidá se k nim prášek všehochuti, kousek cukru, zapráší se moukou a nechají ještě povařiti. Dávají se k hovězímu masu.

Mohou se dáti též ke koroptvím, pak je ale nutno dáti více cukru, prášek tlučeného hřebíčku a pár lžic vína.

Kadeřník.

Kadeřník je nejlepší, když vymrzne. Pak se z řapíku odrhne, řádně ve vodě opere a dá uvařiti. Může se k němu připojiti též trochu špenátu. Když je měkký, vymačká se a drobně jako špenát useká. Na másle usmaží se do růžova cibulka, přidá se k ní vařečka mouky, trochu strouhané žemle, rozsekaný kadeřník kousek cukru, trochu soli a nechá se dusití, při čemž se podlévá hovězí polévkou. K posledu zalije se dobrou smetanou a okoření květem. Mohou se k dušení přidati upečené, oloupané a na slabé kousky skrájené kaštany. Kadeřník hodí se k masu, řízkům, karbanátkům a smaženým kuřatům.

Rebarbora.

Mladá rebarbora se dole ostrouhá, ve slané vodě uvaří, omastí rozpáleným máslem a posype smaženou žemličkou jako chřest.

Kamenáček (Steinhäupel).

Rozkrájí se na čtvrtky, vypere a na cukru a másle udusí. Trochu se osolí, podlije polévkou a když změkne, zapráší se moukou, nechá povařit a dá k hovězímu masu místo omáčky.


Původní zdroj historického článku:
Česká kuchařka 1894, autorka Marie Axamitová.




datum digitalizace historického článku a zveřejnění na internetu:
23. října 2021


 

Líbí se Vám naše původní historické články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!
Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.




Nabízíme v eshopu
Obchod.Bejvávalo.cz




Všechny historické články jsou 100% reálné! Zveřejňujeme je tak, jak byly napsány v době původního vydání.
V historických článcích nejsou prováděny žádné jazykové úpravy podle dnešního pravopisu.

Námi vydávané historické texty, fotografie a obrázky pocházejí z právně volných zdrojů.

Upozorňujeme, že na naši digitalizaci historických zdrojů a kolorování fotografií se již autorská ochrana vztahuje!
Pokud od nás chcete nějaký obsah přebírat, tak nás prosím nejdříve kontaktujte pro domluvení podmínek. Děkujeme za pochopení.

© 2011 - 2021 Bejvávalo.cz
ISSN 2570-690X

Magazín Bejvávalo.cz je soukromý projekt, provozováný už od svého začátku v roce 2011 zcela BEZ DOTACÍ či jakékoliv jiné státní podpory.