Pohlavní otázka.
Mluvím-li o této otázce dnes veřejně, přiměly mne k tomu dva případy: Byl jsem nedávno na návštěvě u rodičů a tu mi matka s hrůzou sděluje, že dosti často teď vodí četníci nedospělá děvčátka k soudu a to proto, že si »pomohla« — toť případ prvý a druhý byl tento: na Hloučeli pozorovali dva hoši párek milenců, kteří ukájeli veřejně pohlavní pudy. Hoši, když byli sami doma, zavřeli si děvče do světnice a zkoušeli to též. Někdo spráskne ruce s hrůzou nad tím, ale musíme hledati kořen zla.
Hlavní a neodpustitelnou vinou rodičů je, že se dětem zatajuje pravda — že se jim lže. Nevyhnutelnou podmínkou pohlavní výchovy je naprostá důvěra mezi dětmi a rodiči. Ovšem pohlavně může poučovati jen ten, kdo sám čestně obstál v zápase se svým pudem pohlavním. Jinak bývá taká osoba překážkou výchovy, dráždí, ba namnoze zraňuje duši dětskou. V jeho přítomnosti může se státi nejvážnější otázka zábavnou, ba kluzkou.
Rodičové nemají zpravidla způsobilosti k tomu, aby pomáhali dětem v jejich zápase s pudem pohlavním v době nejkritičtější. Obyčejně v době dospívání se děti vymykají rodičům, ztrácejí svou přímost, otevřenost, částečně nebo docela svou píli, svůj smysl pro pořádek, promrhávají své síly pohlavním poblouzněním.
Sem nutno přiložiti námahu, aby se důležitému přechodu věku vyšlo vstříc v plné zbroji. Neprospěje zapíráni neb obcházeni poblouznění. Nepomohou učebné předměty, nepomůže ani náboženství. Pohlavní výchova nemůže stavěti příliš na víře, které možno pozbýti.
Na pomoc musí přispěchati škola. Škola musí se postaviti na Spencerovu větu, že nejdůležitější znalostí pro člověka jest, aby se naučil starati v přední řadě o sebe a o své potomstvo. To jest již mravní cíl, kterého je možno užiti jako základu.
Nabudeš-li v časném mládi dostatečných vědomostí o tom, jak jest složeno tvoje tělo a jak pracuje a dovíš-li se důkladně, jak mu můžeš napomáhati nebo škoditi a sebou i těm, kteří se mají zroditi nebo býti odvislými na tobě — tedy toto tvé vědění bude nebezpečnějším strážcem. Pocit odpovědnosti pohlavní vzbuzuje se mocněji vědomostí, než čímkoli jiným. Ale pak nesmí býti vědomost poskytnuta příliš pozdě.
Škola pro tyto vědomosti dosud mnoho neučinila. Musí věděti, jak poučovati. Dítě musí poznati, jaké změny v době dospívání se s ním dějí, jaká pokušení je očekávají, jak jim má vycházeti vstříc a jim čeliti, musí věděti, že v této době může položiti podmínky zdraví svého, své povahy, dobrého humoru, štěstí svého, ale i štěstí svého potomstva. V této době je třeba nadchnouti dítě pro vše dobré a krásné.
Rodiče musí věděti, že doba dospívání vyžaduje zvláštní životosprávy, zvláštní výživy, že tělesné cviky musí tu pomáhali, aby se erupci pohlavního pudu předešlo.
Zatajovací soustava vede k tajným pohlavním povzbuzením, jež podlamují síly dětské a mají také špatný vliv na vývoj povahy.
Vlivem klamných názorů na pohlavní život jde společenská výchova špatným směrem. Obě pohlaví vynakládají množství času na to, aby se vzájemně líbila. Následkem toho vzrůstá přepych. Lidstvo musí přestat myslit na to, že pohlavní otázka je něčím vznešeným. Lidstvo musí postupovati od pohlavní prostopášnosti k čistotě.
Náš Karel Havlíček napsal satyru »Milencův hrob«. Směje se v ni zamilovaným povídačkám své doby a porovnává lásku větší části románových a novelových párků s láskou vrabčí. »Hledal jsem — tak píše — ve vašich povídkách lidi, statečné lidi v plném rozkvětu lidskosti, v lásce; a nalezl jsem nejvíce vrabce, bídné vrabce s komisní, ošumělou láskou.«
Fráňa Šrámek líčí ovzduší střední školy, v němž jediný profesor Ramler chápe poklesky mládí. »Po špičkách má se chodili kolem mládí — praví si — neboť tam, kde je skutečně krásného života schopné mládi, tam stále leží v bolestech; po špičkách chodit kolem a ne řinčet řetězy. Mládi klesá a trpí, vstává a trpí — —. Spikli se proti mládí: zdraví se mrzačí, ranění se neobvazují a zbloudilým se neukazuje cesta.«
Byrokracie školská nechť slyší slova Šrámkova. Dnešní soustavu školskou nutno zvrátit, než bude zabit dorost národa. Mládež se musí vychovávati k lepším naším zítřkům! Stydět se musí každý poctivý člověk za to, že naše mládež je voděna v řetízcích pro pohlavní poklesky. Proto dejte jí lepší výchovu.
témata článku:
Diskuze k článku „Škola v roce 1924: Sexuální výchova se musí stát součástí školního vyučování!“